Hepatologie jde jako věda ruku v ruce s gastroenterologií, ale na rozdíl od ní se nezabývá celým trávicím traktem. Zaměřuje se na játra, slinivku a žlučník. U těchto oborů je důležitá úzká spolupráce, bez které trpí zdraví celého organismu a může dojít ke zkrácení délky života.
Tento blogový článek je souhrnem informací, které zazněly v našem rozhovoru s hepatologem z gastroentero-hepatologického centra Thalion, MUDr. Mariánem Oltmanem, PhD.
Játra, jejich funkce a jak si udržet dobré zdraví
Od roku 1976 do roku 2010 ve světě vzrostly nemoci jater o 400 procent. Česko je dokonce na prvních místech v úmrtnosti na jaterní cirhózu. “Nezdravý životní styl, nedostatek pohybu, nadváha či obezita negativně ovlivňují zdraví našich jater,” zdůraznil v rozhovoru, který byl vysílán živě na Facebooku, MUDr. Marián Oltman, PhD. Každý druhý Čech má s daným orgánem problémy. Ke zkrácení života přispívá i velmi známá diagnóza ztučněných jater.
Játra jsou velmi důležitým orgánem lidského těla. Mají mnoho funkcí v souvislosti se srážlivostí krve či udržováním hladiny cukru. Každá jaterní buňka slouží jako malá spíž, kde se odkládají látky, kterých máme nazbyt. Odtud se dostávají zpět do krve. Takovými látkami mohou být vitamíny, mikronutrienty, ionty a mnohé další.
„Je to obrovská továrna na výrobu bílkovin či aminokyselin, ale jejich nejvýznamnější funkcí se v současnosti zdá být imunologická funkce,“ dodává hepatolog. Játra řídí mnoho obranných reakcí a kontrolují jejich dokončený průběh. Imunitní systém se stará o to, aby naše bílé krvinky bojovaly proti virům, bakteriím, kvasinkám či změněným buňkám. Právě k tomu slouží játra.
Superorganismus, játra a mikrobiom
V dnešní době je akceptován koncept superorganismu, který se skládá z vlastních genů. Děti už při porodu získávají ty správné bakterie a později, když objevují svět, lezou po zemi a vše zkoumají ústy. Přitom přijímají další různé probiotické bakterie, které osidlují celé naše tělo. Probiotické bakterie, které během života a zejména během dětství lidé získají, zůstanou v tělech navždy, pokud se člověk zdravě stravuje a má zdravý životní styl.
Ne nadarmo se říká, že 70 procent imunity se nachází ve střevech. Právě zde sídlí důležitý střevní mikrobiom sestávající z přibližně 1,2 kilogramu bakterií. Ty společně v našem organismu vytvářejí množství genů, které nám umožňují dlouhý a zdravý život. Jelikož slizniční imunitní systém sídlí v každé sliznici člověka, a právě střevo je tou největší z nich, logicky z toho vyplývá, že tento imunitní systém je nejdůležitější.
Je střevní mikrobiom propojený s játry?
Pokud mikrobiom neudržuje imunotolerogenní mechanismy, nastává v lidském těle problém, například chronický zánět tlustého či tenkého střeva nebo různé autoimunitní stavy, které mohou postihovat několik orgánů. Velmi důležitá je biologická diverzita, tedy různorodost bakterií ve střevě. Čím více druhů lidské tělo má, tím má větší šanci, že bude správně fungovat.
„Naši předkové, kteří byli lovci či sběrači, ušli denně několik kilometrů. Při tom snědli asi půl kila kořínků rostlin a jednou za dva měsíce nějaké maso. Nyní je tomu úplně jinak. Člověk denně ujde mnohem méně, rostliny a byliny posouvá do pozadí a maso má stále k dispozici,“ vysvětluje MUDr. Marián Oltman. To zapříčiňuje ubývání správných bakterií z mikrobioty a začínají převládat ty, které lidskému zdraví neprospívají. Navíc, od té doby, co se lidé přestěhovali do bytových domů, už tolik nepracují s půdou či se zvířaty a nesetkávají se s půdními bakteriemi.
Onemocnění jater a trávicího traktu
V dnešní době přijímáme nadměrné množství cukrů či tuků, a to má dopad na naše játra. Na celém světě trpí nejvíce lidí právě obezitou a s ní souvisejícím vysokým tlakem či cukrem. Méně se mluví o tom, že při obezitě dochází většinou ke ztučnění jater. Jedná se o normální reakci organismu, kdy si nadbytečně přijaté tuky odkládá na horší časy. Tím, že ty horší časy nepřicházejí, se jaterní buňky přecpávají tukem. Zároveň to buduje v těchto buňkách stres. Výsledkem bývají ztučnělá játra, která mohou později přejít do zánětu, tedy hepatitidy.
Ve slovenských podmínkách byl kdysi největší důvod poškození jater alkohol, který vede k cirhóze, tedy ke konečnému stadiu zánětu. Laicky se toto stadium nazývá ztvrdnutí jater, ale ve skutečnosti jde o proces jejich jizvení. Při cirhóze játra zcela přestávají sloužit a jedinou možnou léčbou je její transplantace. Příliš zjizvená játra mohou také vést k nádoru.
Játra ovlivňuje negativně i stres. Vedle něj lidé nemají čas správně se stravovat a častěji si volí rychlé občerstvení. Stále více mladých tak trpí trávicími obtížemi. Zažívají bolesti břicha, nadýmání, průjmy, nespavost a mnoho dalšího.
Játra, trávení a střevní mikrobiom
Z hlediska dlouhověkosti a správného fungování jsou nejdůležitějšími částmi lidského těla játra, střeva a bakterie. Tyto tři komponenty podle odborníka vytvářejí magický trojúhelník, který v případě správného fungování a adekvátní péče dokáže zaručit delší život ukončený dlouhověkostí, nikoli nemocí.
To, jak je tento systém nastaven, můžeme vidět na tom, jakého věku se lidé dožívají, aniž by potřebovali léky a měli nějaké zdravotní potíže. Ve střední Evropě se tato hranice pohybuje kolem 50 až 55 let, ve Skandinávii je to od 65 do 70 let. Člověk již v mládí svým životním stylem předurčuje stav zdraví v budoucnosti. Nesprávné návyky či strava se na lidském zdraví neodrazí do pár dní, ale z dlouhodobého hlediska ubírají léta života. Také rozhodují o tom, v jakém zdravotním stavu budou lidé ve stáří.
Co je klíčem ke zdravému trávení?
Dnes lidé nemohou ovlivnit vše, co snědí, a nelze se vyhnout například mikroplastům. Dalším faktorem jsou hormony, které jsou například v antikoncepci, ale také v sóje. Ta obsahuje přírodní estrogen, je dovážena do celého světa a krmí se s ní dobytek. Její deriváty, jako například sójový lecitin, lze nalézt ve všech potravinách. Narůstá také počet potravinových alergií, zvyšuje se počet případů rakoviny prsu nebo prostaty.
Co však umíme ovlivnit, je množství fyzického pohybu, který potřebuje každý z nás. Každý člověk má bazální metabolismus, který spaluje potravu i bez pohybu, avšak liší se od jednotlivce k jednotlivci. Pohyb a složení jídelníčku jsou stále podstatné faktory.
Podle Mariána Oltmana by se lidé určitě neměli přejídat a přijímat příliš mastného jídla. Jídelníček by měl být přizpůsoben tomu, kolik fyzického pohybu člověk vyvine. Důležité je přijímat i hodně vlákniny, která je v zelenině a v ovoci, a to v poměru tři ku dvěma, tedy přibližně tři hrsti zeleniny ku dvěma hrstem ovoce. To pomáhá lidskému mikrobiomu a miktobiotě. Metabolický význam a výkon mikrobiomu v tlustém střevě je přirovnáván metabolickému významu samotných jater.
Každá jedna buňka v lidském těle se musí obnovit. Činí tak dělením, a aby tento proces mohla provést, musí člověk něco sníst, jeho tělo musí danou potravu zpracovat, vytáhnout si z ní bílkoviny, tuky a cukry a využít je při daném dělení. Za život přibereme přibližně 80 kilogramů, které se vytvářejí z toho, co sníme. Přijmeme-li do sebe nezdravé potraviny, naše hmotnost se z nich vytvoří také. Proto je důležité přijímat kvalitní potraviny.