Jaký je rozdíl mezi Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou?

Pojmem zánětlivá onemocnění střeva (v angličtině Inflammatory bowel disease – IBD) označujeme skupinu chronických onemocnění postihujících trávicí trakt, především tlusté střevo. Rozlišujeme dvě základní onemocnění – Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, které se liší rozsahem a lokalizací postižení v trávicím traktu, obě však vznikají přehnanou reakcí imunitního systému.

U koho se vyskytují?

Výskyt těchto onemocnění je poměrně častý, v Evropě některou formou trpí přibližně 3 miliony pacientů , přičemž počet případů každoročně narůstá. Postižení jsou stejně muži i ženy, všechny věkové skupiny, ale výskyt u dětí je stále častější. I když se jedná o chronické onemocnění (přetrvávají celý život), pozorujeme období remisí, kdy se projevují minimální nebo vůbec a na druhé straně zase období vzplanutí, kdy jsou příznaky nejvýraznější. Jelikož v současnosti neexistuje léčba, která by zcela pozastavila tato onemocnění, snažíme se dosáhnout co nejdéle období remisí a v případě vzplanutí tlumit příznaky symptomatickou léčbou. Pro léčbu je tedy nejdůležitější včasná a správná diagnostika, přizpůsobení léčby pro konkrétního pacienta a v neposlední řadě přizpůsobení životního stylu, především stravovacích návyků a vyhýbání se tak možným spouštěčem onemocnění.

Příčina vzniku zánětlivých onemocnění střeva

Přesná příčina vzniku těchto onemocnění není dosud známa. Několik výzkumů naznačuje zapojení několika faktorů, které se spolupodílejí na patogenezi IBD – jde zejména o genetickou predispozici, pozměněnou imunitní reakci střeva a v neposlední řadě o změny ve složení střevní mikrobioty – dysbiózu. U většiny pacientů sledujeme výrazné změny v bakteriálním osídlení tlustého střeva, spojené se snížením počtu a také celkové diverzity, tedy rozmanitosti přítomných bakteriálních druhů. Tyto změny by mohly přispívat k nepřiměřeným reakcím imunitního systému střeva a být tak klíčové při vzniku IBD. V současnosti je však nutné provést ještě velké množství výzkumů, které by vysvětlily tyto mechanismy a napomohly by tak k novým způsobům léčby těchto onemocnění.

Rozdíly mezi Crohnovy nemocí a ulcerózní kolitidou

Lokalizace – ulcerózní kolitida postihuje konečník a souvisle přechází do určité části nebo do celého tlustého střeva. Crohnova choroba může postihnout kteroukoliv část trávicího traktu, od úst až po konečník, přičemž mezi napadenými částmi nacházíme i zdravé

Rozsah zánětu – při ulcerózní kolitidě je zapálená jen sliznice, u pacientů s Crohnovou chorobou může zánět šířit po celé tloušťce střeva

Rozdílné symptomy – i když mají obě onemocnění velmi podobné příznaky, mohou se lišit intenzitou, popřípadě častějším výskytem u jedné či druhé formy IBD. Příkladem je krev ve stolici kterou nacházíme u pacientů s ulcerózní kolitidou mnohem častěji, naopak Crohnova choroba je často spojena s bolestmi břicha a také větším výskytem análních vředů a jiných poškození.

Společné příznaky

Bolest a křeče břicha
Průjmy
Krev ve stolici
Nevolnost
Nechutenství
Horečka
Únava
Ztráta hmotnosti

Pokud máte pocit, že s vaším trávením již déle není něco v pořádku nebo pokud trpíte těmito příznaky, měli byste čím dříve vyhledat lékaře. V případě že se opravdu jedná o zánětlivé onemocnění střeva je stanovení diagnózy prvním krokem ke zlepšení vašeho zdravotního stavu a tedy kvality vašeho každodenního života.

Diagnostika

Přesná diagnostika zánětlivých onemocnění střeva je složitý a někdy zdlouhavý proces. Příčinou je i výskyt již zmíněných symptomů, které pozorujeme iu jiných onemocnění. Na co se připravit?

Krevní testy – Ze vzorků krve víme zjistit přítomnost anémie – stav, kdy se v krvi vyskytuje nižší množství červených krvinek. Lékař si může rovněž vyžádat vzorek stolice a zkoumat možnou přítomnost krve. Obě tato vyšetření slouží jako důkaz vnitřního krvácení, které se může vyskytovat při těchto onemocněních.

Kolonoskopie – Jde o endoskopické vyšetření kdy se přes konečník zavede sonda s kamerou, pomocí které může lékař pozorovat známky onemocnění přímo v tlustém střevě. Během tohoto vyšetření je možné odebrat vzorek střevního tkáně (biopsie), která může být užitečná pro stanovování přesné diagnózy.

Zobrazovací metody – Při neúspěchu předchozích vyšetření a při závažnějších symptomech se pro zjištění míry a lokalizace případného poškození používají zobrazovací metody. Mezi tyto metody patří rentgenové vyšetření, počítačová tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MRI), které poskytují detailnější vizualizaci tkání lidského těla.