Negativní vliv na osídlení střev má císařský řez, umělá výživa, časté užívání antibiotik a hospitalizace. V těchto případech se v období dětství ve střevě osidlují dříve patogenní než tělu prospěšné bakterie, což může mít v budoucnosti negativní vliv na vývoj imunitního systému. V pozdějším období složení střevní mikrobioty může ovlivnit složení stravy, kterou člověk preferuje.
Střevní mikroflóra má při formování imunitního systému člověka obrovský význam. Způsob reakce organismu člověka na mikroorganismy, které se dostanou do jeho střeva, závisí na mnoha faktorech.
Imunitu má člověk vrozenou a získanou (specifickou, adaptivní). Na vzniku a vývoji obou složek imunity člověka se podílejí i mikroorganismy střeva. Ty, které se do organismu, resp. do střeva dostaly po narození a v dětství jako první, mají v budování imunity člověka klíčovou roli. Jsou to laktobacily a bifidobakterie, kterým se připisuje role užitečných bakterií s pozitivní úlohou nejen ve formování imunitního systému.
Jsou důležité i při ochraně střeva a celého organismu člověka tím, že jsou schopny na sliznici střeva obsadit vazební místa pro choroboplodné bakterie a antigeny, a napomáhat jejich vylučování z těla bez toho, aby v něm vyvolaly infekci. Tzv. tělu prospěšné bakterie vytvářejí na povrchu sliznice (např. ve střevě) ochrannou bariéru, spouštějí tvorbu protilátek nebo buněčné imunity, a tak brání pronikání choroboplodných mikroorganismů přes střevní stěnu do celého organismu člověka. Organismus na ně nereaguje jako na cizorodé látky, právě naopak – jsou považovány za normální bakteriální flóru.
Střevní bakterie, které jsou schopny u člověka vyvolat onemocnění, se chovají buď jako cizorodý antigen, vůči kterému se tělo brání aktivováním imunitního systému a tvorbou protilátek, nebo tyto bakterie tvoří tzv. enterotoxiny. Jsou to látky, které svým nejprve lokálním a poté i celkovým toxickým vlivem na postižený organismus paralyzují některé obranné funkce střevního imunitního systému. Jsou zodpovědné za distribuci vody a elektrolytů v těle, vyvolávají profuzní průjmy a metabolický rozvrat a v extrémním případě i smrt postiženého jedince.
O posilování funkce imunitního systému se každý z nás může postarat sám, a to zejména konzumací stravy, která podporuje růst a správnou funkci střevního imunitního systému. Je to strava bohatá na vitamíny a tělu prospěšné bakterie, takže různé druhy zeleniny, ovoce v čerstvém i zpracovaném stavu, a mléčné výrobky bohaté na aktivní kultury.
Další součástí denní rutiny by mělo být i pravidelné užívání probiotik, zejména v případě, kdy nemáme dostatečně pestrou stravu nebo jsme v zátěžovém, stresovém období. Skutečně kvalitní probiotika vhodně doplní prospěšné bakterie do střevní mikroflóry a přispějí k fungování silného imunitního systému, o který se může opřít náš organismus.
Vhodnou volbou jsou jediná živá probiotika SymproveTM, která se díky patentovanému systému jako jediná dostaví do střev v živé a aktivní formě a ihned příznivě působí na naše trávení. Oproti tabletovým a hlubokozmrazeným přípravkům mají výhodu okamžitého působení v plné síle a v nezávislé studii University College London vyšla probiotika Symprove jako nejúčinnější z hlediska schopnosti dostavit se, přežít a působit v trávicím systému.
Více o výhodách probiotik Symprove najdete v sekci O Symprove.
Sekirov, I.: Gut Microbiota in health and disease (Physiological Reviews, 1 july 2010, Vol.90)
Tlaskanová-Hogenová, H. et all.: Střevo jako imunitní orgán – lidský mikrobiom (Imunita a výživa, STOPA 15. června 2013 Praha) Prezentace-Tlaskalova-Strevo.pdf
Vystudovala ošetřovatelství na Lékařské fakultě UK a obor farmaceutický asistent v ČR. Pracovala v lékárně, pro online lékárnu a jako koordinátor klinických studií v Biomedicínském centru SAV. Je zdravotník tělem i duší, ráda pomáhá jiným, a proto ji tato práce naplňuje. Má ráda přírodu, tanec a svou rodinu.