Jaký význam má užívání probiotik s antibiotiky?

Každý z nás má v těle více bakterií než vlastních tělních buněk. Bakterie s námi vytvářejí „partnerský” vztah, ze kterého většinu času profitujeme. Jako v každém jiném vztahu i tady může občas dojít k hádce. Záleží na tom, jak se k nim chováme. Naše zdraví závisí na jednotlivých druzích bakterií, přičemž platí, že čím víc druhů bakterií v těle máme, tím příznivější dopad to má na naše zdraví.

Imunitní systém dostává každodenně množství infekčních impulzů, které se snaží vyřešit. Ne vždy se mu to ale daří. V tu chvíli přichází na scénu antibiotika.

Co jsou to antibiotika?

Antibiotika jsou látky představující důležitý nástroj v boji proti bakteriálním infekcím. Tyto látky bakterie buď zabíjí (baktericidní antibiotika), nebo zastavují jejich růst (bakteriostatická antibiotika). Už starověcí Egypťané využívali výtažky z některých rostlin či plísně na léčbu různých onemocnění. Do ran dávali například plesnivý chléb.

Schopnost produkovat antibiotika mají plísně a paradoxně i bakterie. Rozlišujeme širokospektrální antibiotika, která účinkují na víc druhů bakterií zároveň, a úzkospektrální antibiotika, která se obvykle zaměřují na jednu skupinu bakterií. Antibiotika neúčinkují na plísňová a virová onemocnění, a proto by se měla předepisovat jen těm, kteří je skutečně potřebují.

Jak lékař zjistí, že vám má předepsat antibiotika? Jednoduchým a rychlým testem, který zvládne provést každý praktický lékař, je test na zjištění koncentrace C-reaktivního proteinu (CRP) z krve. Tento CRP test většinou napoví, zda se jedná o bakteriální onemocnění, u kterého je na místě předepsat antibiotickou léčbu, nebo se jedná o virové onemocnění na které antibiotika nezabírají.

Díky antibiotikům umíme léčit infekce trávicího traktu a dýchací soustavy. Ty přitom byly do 20. století na celém světě nejčastější příčinou úmrtí. Objevení léku Salvarsan na léčbu syfilidy či penicilinu posunulo medicínu obrovskými kroky dopředu.

Proč je důležité předepisovat antibiotika jen v indikovaných případech?

Bakterie jsou jako superhrdinové. Umí získat nové vlastnosti, které jim pomáhají přežít těžké životní situace, jako například útok antibiotiky. Tímto způsobem se stávají odolnými vůči celé skupině antibiotik. Když se těchto vlastností nasbírá více, stane se, že v některých nemocnicích převládají bakterie s odolností (rezistencí) na několik skupin antibiotik. Terapie infekčního onemocnění způsobeného tímto typem bakterie je velmi náročná.

Kdy se využívají antibiotika se širokým spektrem účinku?

Širokospektrální antibiotika využíváme hlavně u život ohrožujících infekcí, kdy lékař nemůže čekat na výsledky kultivace ze vzorků biologického materiálu, které pacientovi odebral. Široké spektrum účinků znamená, že tato antibiotika působí nejen na nebezpečné (patogenní) bakterie, ale i na naše „hodné” bakterie.

Jaké riziko představují antibiotika pro mikrobiom?

Antibiotika nerozlišují mezi „hodné“ a „zlé“ bakterie. Některá antibiotika narušují diverzitu mikrobiomu ve střevech a to má negativní dopad na naše zdraví. Narušení mikrobiomu antibiotiky v dětském věku souvisí se vznikem astmatu, alergií, autoimunitních onemocnění, a dokonce i obezity. Čím víc antibiotik bralo dítě v prvním roce života, tím větší je u něj riziko, že bude mít nadváhu.

Jaké jsou vedlejší účinky antibiotik?

Mezi nejčastější vedlejší účinky antibiotik patří průjem, bolest hlavy, zvracení a další příznaky související s trávicím traktem. Proto se některá antibiotika doporučují užívat zároveň s jídlem. Dalším nežádoucím účinkem je vaginální kvasinková infekce.

Proč užívat probiotika Symprove s antibiotiky?

Probiotika Symprove přispívají k obnově střevního mikrobiomu, protože doplňují důležité druhy bakterií, které příznivě působí na naše zdraví. Navíc jsou na vodní bázi, takže na rozdíl od lyofilizovaných (hluboko zmrazených) probiotik v tabletkách, projdou přímo do střev, kde příznivě ovlivňují bakteriální složení. Zmírňují také nežádoucí účinky, ke kterým dochází v průběhu antibiotické léčby.

Symprove je třeba užívat ráno nalačno, a po užití počkat minimálně deset minut, než budete jíst. Živé a prospěšné bakterie snadno projdou celým trávicím traktem, v „plné síle“ dorazí do tlustého střeva a doplní potřebné bakterie, které mohla antibiotika usmrtit.

I bakterie potřebují jíst

Oblíbené menu bakterií jsou jídla s vysokým obsahem vlákniny, jogurt, sója a další. Jsou to tzv. prebiotika.

Kterým jídlům a nápojům se při užívání antibiotik vyhnout?

Doporučuje se antibiotika zapíjet vodou, a ne ovocnými šťávami, mlékem nebo dokonce alkoholem. Například šťáva z grapefruitu snižuje účinky jaterních enzymů podílejících se na metabolizaci antibiotik, a zvyšuje tak riziko vzniku vedlejších účinků antibiotické terapie. Mléčné výrobky a látky bohaté na vápník snižují vstřebávání antibiotik ve střevech, a snižují tak antibiotický efekt.

Alkohol může v kombinaci s některými antibiotiky ve vyšší míře poškozovat játra, zvýraznit nežádoucí účinky, jako je zvracení, bolest hlavy a ospalost, a v neposlední řadě mohou antibiotika zvýšit vstřebávání alkoholu a nechtěně způsobit silnější alkoholovou intoxikaci.

Péče o střevní mikrobiom a jeho složení má velký vliv na naše zdraví. Antibiotika nám pomáhají porazit bakteriální infekce způsobené „zlými” bakteriemi, ale mohou poškodit i naše „hodné“ bakterie. Aby se střevní mikrobiota rychleji regenerovala, je vhodné kombinovat pestrou stravu (prebiotika) s probiotiky Symprove, která se dostanou tam, kde je jich zapotřebí, a účinkují okamžitě.

Zdroje:

https://microbiologysociety.org/members-outreach-resources/outreach-resources/antibiotics-unearthed/antibiotics-and-antibiotic-resistance/the-history-of-antibiotics.html

https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/antibiotic-associated-diarrhea/symptoms-causes/syc-20352231

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6082825/

https://www.sciencedaily.com/releases/2014/03/140331153520.htm

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3589309/

https://www.nature.com/articles/d42859-019-00019-x

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6335775/