Tabletky vs. roztok: Nejsou probiotika jako probiotika

Co si vybrat – tabletky vs. roztok? Myšlenka konzumace živých bakterií není ve světě medicíny novinkou. V roce 1907 tuto myšlenku rozpracoval Ilja Iljič Metchnikoff , student Louise Pasteura, který přisuzoval léčivé účinky určitému druhu bakterií nazývanému laktobacily¹. V jedné z mnoha studií objevil způsob, jak omezit množství hnilobných procesů v tlustém střevě snížením pH tlustého střeva.

Zjistil, že právě laktobacil, který kromě jiných látek produkuje i kyselinu mléčnou, dokáže vytvořit prostředí s požadovanými podmínkami. Ilja Mečnikov se svou prací významně zasloužil o vytvoření konceptu konzumace probiotik – živých mikroorganismů, které v dostatečně vysokých dávkách působí příznivě na lidské zdraví².

Olympijské hry bakterií

Ne každý kmen bakterií je vhodný na výrobu probiotik. Stejně jako se sportovci kvalifikují na olympiádu, musí i bakterie splnit určitá kritéria, když se chtějí dostat do procesu tvorby probiotik. Probiotické kmeny musí být:

dostatečně charakterizované;
zdravotně nezávadné a bezpečné k předem určenému způsobu užití;
podpořené klinickou studií potvrzující jejich účinek na lidské zdraví;
živé a v účinné dávce po dobu trvanlivosti produktu.

Zimní spánek bakterií

Bakterie patří mezi živé jednobuněčné organismy a jako každý živý organismus potřebují k přežití tři věci: růst, množit se a přeměňovat energii čili metabolizovat. Všechny uvedené procesy optimálně probíhají v prostředí s dostatečným množstvím vody, živin, bez přítomnosti látek omezujících růst bakterií, při správné teplotě a úrovni pH, která se může u různých kmenů lišit.

Úpravou některých podmínek se dá vytvořit „hibernovaný“ stav, kdy bakterie nerostou, ale přežívají s minimální látkovou výměnou. Bakterie disponují celou řadou ochranných mechanismů, které jim umožňují přežít ztížené podmínky vnějšího prostředí, to vidíme například u jogurtů se živými bakteriálními kulturami v ledničce. Bakterie v chladném prostředí sníží metabolickou aktivitu, růst a množení a čekají na vhodnou chvíli, tedy až jogurt někdo sní, pak se opět aktivují.

Probiotika a lyofylizace

Lyofilizace probiotik je dvoustupňový proces, při kterém se bakterie nejprve zmrazí na nízkou teplotu (–40 až –70 °C) a následně se za nízkého tlaku z bakterií odpaří většina vody. Většinu bakterií tento proces nezahubí, ale na určitou dobu „uspí“.

Výroba živých bakterií Symprove

Výroba Symprove je založená na zpracovaní ječmene, který nepochází z geneticky modifikovaných plodin. Speciální složky ječmene (aminokyseliny, vitamíny a enzymy) se z ječmene extrahují a odstraňují se slupky, aby se vytvořily vhodné podmínky pro množení bakterií.

Po pasterizaci se do extrahovaného substrátu přidají čtyři kmeny bakterií z původního zdroje určeného na výrobu roztoku Symprove. Bakterie se na tomto prebiotickém substrátu 24 hodin množí, aby dosáhly optimálního počtu, a pH se stabilizuje na hodnotu 4.

Tabletky vs. roztok – nejsou probiotika jako probiotika

Aby měly bakterie příznivý efekt na náš organismus, musí se nejdřív dostat v dostatečně vysoké koncentraci do střeva. Velké množství bakterií zahyne při kontaktu se žaludečními kyselinami, které mají velmi nízké pH. Ve studii (Fredua-Agyeman, Gaisford 2015) se porovnávalo 7 produktů – čtyři klasické lyofilizované bakterie v kapslích, dva živé bakteriální přípravky na mléčném základě a jeden živý bakteriální přípravek na vodním základě (Symprove). Jedním z hlavních cílů této studie bylo stanovit koncentraci životaschopných bakterií ve chvíli požití a porovnat ji s údaji uvedenými na obale zkoumaných probiotik.

Výsledky uvedené studie potvrdily, že koncentrace bakterií uvedená na obale Symprove odpovídá jejich koncentraci v době konzumace, zatímco u lyofilizovaných probiotik tato koncentrace neodpovídá.

Co je to CFU?

Množství bakterií v jedné dávce probiotik se udává v jednotkách tvořících kolonie, tzv. CFU (z anglického výrazu colony forming units). Výrobce probiotik se zaručuje, že po dobu trvanlivosti zůstane CFU probiotických bakterií v takové koncentraci, která představuje benefity pro lidské zdraví.

Symprove je schopné odolávat agresivnímu působení žaludečních šťáv díky patentované technologii výroby a použití vodného roztoku naklíčeného ječmene. Roztok obsahující naklíčený ječmen slouží jako prebiotikum⁴, protože má vysoký obsah živin a minerálních látek potřebných pro růst mikroorganismů. Zároveň funguje jako tlumivý systém, který chrání bakterie před působením žaludečních kyselin. Symprove je produkt, který v jedné dávce obsahuje přibližně 10 miliard živých bakterií, a to konkrétně čtyři kmeny živých bakteriálních kultur: Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus plantarum, Lactobacillus acidophilus a Enterococcus faecium.

Zdraví prospěšné bakterie, které pomáhají udržovat rovnováhu organismu, přijímáme na denní bázi a v různých koncentracích. Velké množství těchto bakterií nepřežije náročné podmínky v trávicím ústrojí. Probiotika představují bezpečnější formu transportu živých bakterií do střev. Podle studie (Fredua-Agyeman, Gaisford 2015) je Symprove díky unikátnímu procesu výroby nejbezpečnějším „dopravním” prostředkem pro živé bakterie ze všech testovaných probiotik. Symprove obsahuje 10*10⁹ životaschopných bakterií na 50 ml, čímž dostatečně splňuje podmínku minimální koncentrace bakterií potřebné na prospěšný efekt v organismu.

Zdroje :

¹TREVOR H. HOWELL, METCHNIKOFF AND PROLONGATION OF LIFE, Age and Ageing, Volume 17, Issue 6, 1988, Pages 420–421, https://doi.org/10.1093/ageing/17.6.420

²Hill, C., Guarner, F., Reid, G. et al. The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics consensus statement on the scope and appropriate use of the term probiotic. Nat Rev Gastroenterol Hepatol 11, 506–514 (2014). https://doi.org/10.1038/nrgastro.2014.66

³FREDUA-AGYEMAN, M. – GAISFORD, S. Comparative survival of commercial probiotic formulations: tests in biorelevant gastric fluids and real-time measurements using microcalorimetry. In Beneficial Microbes [online]. 2015, vol.6, no. 1, p. 141–151 [cit. 2017-05-30]. ISSN 1876-2883. Dostupné na internetu:

⁴LAURELL, A. – SJÖBERG, K. Prebiotics and synbiotics in ulcerative colitis.In Scandinavian Journal of Gastroenterology [online]. 2016, vol. 52, no. 4, p. 477–485 [cit. 2017-05-30]. ISSN 0036-5521. Dostupné na internetu: <https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/00365521.2016.1263680>

⁵Blog, C., & consumed?, H. (2021). How do probiotics stay alive until they are consumed? – International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics (ISAPP). Retrieved 16 January 2021, from https://isappscience.org/how-do-probiotics-stay-alive-until-they-are-consumed/