Běhání patří k nejdostupnějším způsobům, jak se začít víc hýbat, zlepšit kondici a udělat něco dobrého pro své tělo i hlavu. Pro mnoho z nás je to ale sport, kterému se zarytě vyhýbáme. Řešíme, jak začít běhat, aby nás to bavilo, jak u běhu vydržet a co dělat pro to, abychom se při něm cítili dobře. V tomhle článku se zaměříme na to, proč (a jak) začít běhat a představíme si i méně známé benefity, které běhání přináší našemu zdraví. Pro jistotu přidáváme jednu uklidňující zprávu hned na úvod: stačí krátký běh i pomalé tempo.
Proč má smysl začít běhat?
Na běhání je skvělé hlavně to, že k němu nepotřebujeme složité vybavení, permici ani dlouhé hodiny času. Můžeme začít téměř kdykoliv a kdekoliv. Běh nám pomáhá zlepšovat kondici, podporuje srdce a cévy, posiluje vytrvalost a pro mnoho běžců funguje i jako jednoduchý způsob, jak si pročistit hlavu. Velkou výhodou je i to, že nemusíme hned běhat dlouho ani rychle. Naopak. Pro začátek bývá lepší to nepřepálit – hrozilo by, že nás to demotivuje a už zase dlouho běhat nepůjdeme.
Běh a trávení
O běhání většinou přemýšlíme hlavně jako o cestě k lepší kondici nebo silnějšímu srdci. Méně často se ale mluví o tom, že pravidelný pohyb může prospívat také našemu trávení. Právě pohyb totiž podporuje přirozenou činnost střev a může přispívat k pravidelnějšímu vyprazdňování. I proto se běhání nebo svižná chůze často doporučují jako součást zdravého životního stylu, který prospívá i zažívání.
Pozitivní vliv ale nespočívá jen v „rozhýbání“ střev. Když se hýbeme pravidelně, podporujeme tím celkovou rovnováhu organismu, a to se může promítat i do toho, jak se cítíme po jídle, jak trávíme nebo jak často nás trápí pocit těžkosti. S trávením navíc úzce souvisí i stres – a právě běh pro mnoho z nás funguje jako jednoduchý způsob, jak si vyčistit hlavu a ulevit napětí. I to může být jeden z důvodů, proč se díky pravidelném pohybu cítíme celkově lépe a lehčeji.
Když trávení při běhání zlobí…
I když běhání může trávení dlouhodobě prospívat, během samotného výkonu si někdy střeva umí postavit hlavu a to nás pak může odrazovat od toho, abychom šli někdy běhat znovu. Typicky za tím stojí kombinace otřesů při běhu, menšího prokrvení trávicího traktu, dehydratace, stresu nebo špatně načasovaného jídla před výběhem.
Běžecký průjem je poměrně známý problém hlavně u delších nebo intenzivnějších běhů a obvykle se projevuje nutkáním na stolici, křečemi v břiše nebo řídkou stolicí během výkonu či krátce po něm. Riziko mohou zvyšovat třeba tučná jídla, příliš mnoho vlákniny, kofein těsně před během nebo energetické gely, na které tělo není zvyklé. Právě proto dává smysl trávení dlouhodobě podpořit – vedle rozumného načasování výživného jídla a hydratace mohou některým běžcům pomoci probiotika.
Nafouklé břicho, nadýmání nebo zácpa patří také mezi časté problémy, které mohou běžce potrápit. Přestože nejde o nijak zvlášť závažný zdravotní problém, má zásadní vliv na to, jak se během běhu cítíme. Pocit tlaku, plnosti nebo těžkosti v břiše dokáže narušit tempo, soustředění i celkový komfort při pohybu. Aby se nám dobře běhalo, je potřeba dbát na to, abychom se cítili dobře i mimo běh.
Jak začít běhat?
Když s během začínáme, největší chybou bývá snaha zvládnout hned to, co zvládají zkušení běžci. Nemusíme uběhnout několik kilometrů v kuse ani držet vyčerpávající tempo – mnohem lepší je začít pomalu a dát tělu čas, aby si zvyklo. Úplně v pořádku je střídat běh a chůzi. Důležitější než rychlost nebo vzdálenost je na začátku hlavně pravidelnost. Když vyběhneme dvakrát nebo třikrát týdně a nebudeme na sebe tlačit, máme mnohem větší šanci, že si k běhu vytvoříme kladný vztah a skutečně u něj vydržíme.
Jídlo a pití před během
Těsně před výběhem se většinou nevyplácí těžké, tučné nebo příliš velké jídlo, které zatíží trávení a může při pohybu způsobit nepříjemný tlak v břiše, nevolnost nebo pocit těžkosti. Problémem ale nemusí být jen „nezdravé“ jídlo. Potíže může vyvolat i větší množství vlákniny, luštěniny, sycené nápoje nebo potraviny, o kterých víme, že nám běžně nesedí. Před během proto bývá lepší volit spíš lehčí jídlo a nechat tělu čas, aby ho zvládlo strávit. Stejně důležitý je samozřejmě i pitný režim.
Nesmíme zapomínat na to, že je důležité na tohle všechno dbát i v běžné dny. Jen tak budeme mít jistotu, že bude naše zažívání fungovat i při pohybu a nebude nás brzdit a odrazovat od pravidelného běhání. Do dlouhodobé péče o střevní zdraví můžeme jako podporu zařadit probiotika.
7 pravidel spokojeného běžce (začátečníka)
-
Začínám pomalu a bez zbytečného tlaku na výkon.
-
Nepřepaluji začátek a držím si příjemné tempo.
-
Poslouchám své tělo, když si potřebuje odpočinout.
-
Dávám pozor na to, co jím a piju.
-
Pečuji o své tělo i zevnitř. Starám se o svoje zažívání.
Zkuste zařadit probiotika Symprove do svojí ranní rutiny a podporujte tak zdraví svého mikrobiomu.
-
Neporovnávám se s ostatními.
-
Hledám v běhu radost, ne dokonalost.
Stačí mnohem méně, než možná očekáváme – obout boty a vyběhnout. Nemusíme čekat na lepší fyzičku, počasí nebo na „někdy jindy”, až budeme mít víc času. Každý krok se počítá a i krátký běh může být začátkem něčeho, díky čemu se budeme cítit silnější a spokojenější.
Zdroje
https://www.templehealth.org/about/blog/how-stress-can-affect-your-digestive-health
https://sportsmedicine.mayoclinic.org/news/how-can-i-prevent-runners-diarrhea/
