Kolorektální karcinom, tedy rakovina tlustého střeva a konečníku, patří mezi nejčastější onkologická onemocnění současnosti. Přestože moderní medicína nabízí možnosti včasného záchytu, mnoho pacientů přichází k lékaři až v pokročilém stadiu onemocnění. Důvod bývá často jednoduchý: odkládaná prevence, strach z kolonoskopie nebo pocit, že „když mě nic nebolí, nic mi není“.
O příčinách a příznacích kolorektálního karcinomu jsme psali v předchozím článku o rakovině tlustého střeva. Vědci však upozorňují, že problém nemusí začínat samotným nádorem. První změny se mohou odehrávat ve střevě už roky předtím — na úrovni mikrobiomu.
V našem trávicím traktu žijí biliony bakterií, které tvoří tzv. střevní mikrobiom. Většina z nich je pro zdraví prospěšná — pomáhají trávit potravu, podporují imunitní systém a chrání střevní sliznici. Pokud však dojde k narušení jejich rovnováhy, může vzniknout chronický zánět, který je považován za jeden z rizikových faktorů vzniku kolorektálního karcinomu.
Jak dnešní doba zvyšuje riziko rakoviny?
Moderní životní styl má na střevní mikrobiom výrazný vliv. Strava s nízkým obsahem vlákniny, nadměrná konzumace ultrazpracovaných potravin, nedostatek pohybu, obezita či časté užívání antibiotik mohou měnit složení bakterií ve střevě.
Důležitou roli přitom hraje vláknina. Střevní bakterie ji přeměňují na látky s protizánětlivým účinkem, zejména na tzv. butyrát, který pomáhá udržovat zdraví buněk tlustého střeva. Pokud je vlákniny ve stravě málo, ochranný efekt se oslabuje. Právě proto se dnes stále více mluví o tom, že prevence rakoviny střeva nezačíná až u kolonoskopie, ale u každodenních návyků.
E. coli a kolibaktin: bakterie, která může poškozovat DNA střevních buněk
Bakterie Escherichia coli je přirozenou součástí lidského střeva a většina jejích kmenů je neškodná. Vědci však v posledních letech objevili specifické kmeny, které dokážou produkovat toxin nazývaný kolibaktin. Tento toxin může poškozovat DNA buněk střevní sliznice. Pokud se poškození dlouhodobě hromadí, zvyšuje se riziko vzniku mutací, které mohou přispět k rozvoji rakoviny tlustého střeva.
Výzkumníci dokonce identifikovali typické genetické změny spojené právě s působením kolibaktinu u pacientů s kolorektálním karcinomem. Neznamená to však, že samotná bakterie automaticky způsobí rakovinu. Onemocnění vzniká kombinací více faktorů — genetiky, životního stylu, zánětu i celkového stavu mikrobiomu.
Probiotika a zdraví mikrobiomu: co skutečně ukazují vědecké studie?
S rostoucím zájmem o mikrobiom se do popředí dostávají také probiotika. Jde o živé mikroorganismy, které mohou příznivě ovlivnit střevní prostředí. Nejčastěji se jedná o kmeny rodů Lactobacillus a Bifidobacterium.
Výzkum naznačuje, že probiotika mohou podporovat rovnováhu střevních bakterií, snižovat zánět a posilovat střevní bariéru. Pozitivní efekt však závisí také na celkovém životním stylu a stravě. Je důležité si uvědomit, že samotná probiotika nelze považovat za ochranu před rakovinou střeva. Odborníci se však shodují, že spolu s pestrou stravou bohatou na vlákninu, zeleninu a ovoce podporují zdraví našeho mikrobiomu.
7 ověřených způsobů prevence rakoviny tlustého střeva
I když moderní výzkum přináší nové poznatky o bakteriích a mikrobiomu, základ prevence zůstává stejný:
- Dostatek vlákniny ve stravě
- Pravidelný pohyb
- Udržování zdravé hmotnosti
- Omezení zpracovaného masa
- Nekouřit
- Přiměřená konzumace alkoholu
- Pravidelná preventivní vyšetření
Rakovina tlustého střeva často vzniká postupně z nezhoubných polypů, které lze při preventivním vyšetření včas odhalit a odstranit ještě před rozvojem samotného nádoru. Věděli jste, že přeměna polypu v rakovinu může trvat i 7 let? Právě proto má prevence obrovský význam.
Budoucnost diagnostiky: mikrobiom jako ukazatel rizika rakoviny?
Vědci dnes stále intenzivněji zkoumají, zda bude možné v budoucnu odhadovat riziko rakoviny také podle složení střevního mikrobiomu. Už dnes je však jasné, že zdraví střev ovlivňuje mnohem více než jen samotné trávení.
Test na okultní krvácení je jednoduchý, bezbolestný a člověk si jej může provést doma. Preventivní kolonoskopie po 50. roce života je navíc hrazena ze zdravotního pojištění. Prevence může zachránit život — krátké nepohodlí při vyšetření je stále nesrovnatelně jednodušší než náročná chirurgicko-onkologická léčba.
Zdroje:
Dekker E, et al. Colorectal cancer. Lancet. 2019;394(10207):1467–1480.
Wong SH, Yu J. Gut microbiota in colorectal cancer. Nat Rev Gastroenterol Hepatol. 2019;16(11):690–704.
Garrett WS. The gut microbiota and colon cancer. Science. 2019;364(6446):1133–1135.
Pleguezuelos-Manzano C, et al. Mutational signature in colorectal cancer caused by genotoxic pks+ E. coli. Nature. 2020;580(7802):269–273.
Zhang G, Sun D. The synthesis of colibactin and its mechanisms of tumorigenesis. Front Microbiol. 2024;15:1501973.
O’Keefe SJD. Diet, microorganisms and colon cancer. Nat Rev Gastroenterol Hepatol. 2016;13(12):691–706.
Fong W, et al. Gut microbiota modulation for prevention of colorectal cancer. Oncogene. 2020;39(26):4925–4943.
Vivarelli S, et al. Gut microbiota and cancer. Cancers (Basel). 2019;11(1):38.
