Dysbióza. Čím je způsobena? Je možné ji zvrátit? Mohou pomoci probiotika?

Dysbióza. Čím je způsobena? Je možné ji zvrátit? Mohou pomoci probiotika?

Článek se zaměřuje na dysbiózu, tedy narušení rovnováhy střevní mikroflóry, která může být způsobena stresem, nezdravou stravou, antibiotiky nebo infekcemi. Uvádí způsoby, jak tuto nerovnováhu napravit, včetně správné výživy, užívání probiotik a změny životního stylu pro podporu zdraví střev.

Pestré zastoupení dobrých bakterií v našich střevech je úzce spojeno se stavem našeho zdraví. Už malé narušení této rovnováhy může vést až k závažným onemocněním, a proto je důležité se o svoje bakterie dobře starat. Způsob, jak toho dosáhnout, může být velmi jednoduchý. Pomocí probiotik.

Co je to dysbióza?

Je důležité, aby se naše dobré bakterie, podílející se na správném fungování mnohých funkcí lidského organismu, udržovaly ve správném zastoupení, množství a poměru. V případě, že dojde ke změně složení bakteriálního mikrobiomu, hovoříme o dysbióze. Dysbióza je spojená s více onemocněními a symptomy, a proto je důležité, abychom se, pokud je to možné, snažili předejít tomuto stavu. Na které nástrahy bychom si měli dát pozor, pokud chceme udržet v našich střevech rovnováhu?

Porod

Ochudit lidské tělo o množství potřebných bakterií se dá už při příchodu nového člověka na svět, a to při porodu císařským řezem. Příroda si sama zařídila způsob, jak se k nám dostanou užitečné bakterie. Již při průchodu novorozence porodními cestami celé jeho tělo pokryje tamějšími bakteriemi, které se samozřejmě dostanou také do úst a odtud do trávicího traktu, který nadále kolonizují. Právě tento prvotní kontakt s bakteriemi matky je důležitý pro vývoj přirozeného mikrobiomu novorozence. Podle některých studií tak může porod císařským řezem způsobit poruchy ve vývoji imunitního systému, což může vést ke vzniku některých onemocnění uvedených v předešlém článku. Proto se doporučuje rodit císařským řezem pouze tehdy, pokud je to opravdu nevyhnutelné pro zdraví matky nebo dítěte.

Antibiotika

Dalším způsobem negativního ovlivnění mikrobiomu je časté a nadbytečné užívání antibiotik. S příchodem antibiotik jsme získali obrovskou kontrolu nad bakteriálním světem, pomohla nám vyléčit se z infekcí, na jejichž následky se před jejich objevem běžně umíralo. Pokud by přestala účinkovat, byla by to pro nás katastrofa. Problém je však to, že antibiotika si často nevybírají a zabíjejí také naše „dobré“ bakterie. Proto je důležité, aby se antibiotika užívala jen tehdy, když je to opravdu potřebné – při některých infekcích si totiž umí poradit náš imunitní systém i sám a při virových infekcích jsou antibiotika úplně zbytečná – nemají na viry totiž žádný účinek. O tom, kdy a jak užívat antibiotika by měl rozhodovat lékař a to po důsledném vyšetření.

Stravování

Svým stylem stravování neovlivňujeme jen sebe, ale i naše bakterie. Každý druh bakterií se v lidském těle živí jinou složkou potravy, proto je vyvážená a pestrá strava jedním z důležitých faktorů, jak zabránit dysbióze a následným těžkostem.

 

Další faktory

  • Chronický stres
  • Otrava chemikáliemi
  • Zvýšený příjem alkoholu
  • Kouření
  • Genetika

Probiotika

Probiotika jsou definovaná jako živé mikroorganismy, které při podání v adekvátní dávce mohou mít zdraví prospěšné účinky. Najdete je ve formě potravin (například některé jogurty), léků nebo výživových doplňků. Nejčastěji se podávají perorálně – přes ústa, takto se dostanou až na místo svého působení – do střev, která mohou dočasně osídlit (známe také přípravky určené k použití přímo v ústní dutině nebo na vaginální použití). Mezi nejběžněji používané druhy probiotik patří zejména tzv. bakterie mléčného kvašení – druhy rodů Lactobacillusa Bifidobacterium, stejně tak kvasinky Saccharomyces cerevisiae, některé druhy E. coli, Bacillus spp. a jiné.

V současnosti se probiotika používají především na terapii zažívacích problémů, zejména při průjmech vrozeného původu. Stále však přibývají nové studie potvrzující účinnost některých probiotických kmenů, v zlepšování symptomů onemocnění, jakými jsou například: syndrom dráždivého střeva, nespecifické zánětlivé onemocnění střeva (Crohnova choroba, ulcerózní kolitidy) případně některé infekční onemocnění. Taktéž by se mohla podílet na snižování rizika vzniku apoptického ekzému, stejně tak jiných alergických onemocnění. Existují dokonce výzkumy naznačující prospěšné účinky probiotik u zdravých lidí – mohla by být například nápomocná při snižování rizika infekci horních dýchacích cest. Je třeba si však uvědomit, že tyto účinky jsou druhově a kmenově specifické, to znamená, že ne každé probiotikum má stejný účinek.

Prebiotika

Probiotika jsou nestravitelné složky potravy, které slouží jako výživa pro některé bakterie v našem těle – především pro bakterie mléčného kvašení. Jejich hlavní úlohou je tedy podpora růstu a aktivity bakterií.

Najdeme je v různých potravinách, zejména v zelenině, ovoci a obilninách, ale i v mateřském mléce. Informace o zdraví prospěšných účincích probiotik zatím nejsou dostatečně prozkoumané, některé studie však naznačují jejich účinek v prevenci vzniku obezity a redukci některých symptomů zánětlivých onemocnění střev.

Co si zapamatovat na závěr?

Výzkum se v posledních letech stále více zaměřuje na studium bakterií a celkově mikroorganismů v našem těle. Přicházejí stále nové informace o důležitosti tohoto našeho soužití a o rizikách, která přicházejí s jeho narušením. Měli bychom se naučit rozlišovat prospěšné bakterie o těch zlých a starat se o ně tak, jako se ony starají o nás už od nepaměti.

„Žijeme v intimním propojení s bakteriemi a nedokážeme bez nich přežít.“

– Bonnie Bassler, světová odbornice na bakterie