Dysbióza označuje změnu ve složení nebo fungování střevního mikrobiomu, která může narušit jeho běžnou rovnováhu. Může jít například o pokles mikrobiální rozmanitosti, změnu zastoupení jednotlivých mikroorganismů nebo jejich funkcí. Nejde o samostatnou diagnózu s jednoznačně stanovenými diagnostickými kritérii.
Mezi nejčastější faktory, které mohou narušit rovnováhu střevního mikrobiomu, patří užívání antibiotik, dlouhodobě jednotvárná strava, chronický stres a vyšší příjem alkoholu. Každý z těchto faktorů může složení mikrobiomu ovlivňovat jiným způsobem a jejich účinek se může navzájem kombinovat.
Pestré zastoupení dobrých bakterií v našich střevech je úzce spojeno se stavem našeho zdraví. Už malé narušení této rovnováhy může vést až k závažným onemocněním, a proto je důležité se o svoje bakterie dobře starat. Způsob, jak toho dosáhnout, může být velmi jednoduchý. Pomocí probiotik.
Co je to dysbióza?
Je důležité, aby se naše dobré bakterie, podílející se na správném fungování mnohých funkcí lidského organismu, udržovaly ve správném zastoupení, množství a poměru. V případě, že dojde ke změně složení bakteriálního mikrobiomu, hovoříme o dysbióze. Dysbióza je spojená s více onemocněními a symptomy, a proto je důležité, abychom se, pokud je to možné, snažili předejít tomuto stavu. Na které nástrahy bychom si měli dát pozor, pokud chceme udržet v našich střevech rovnováhu?
Jak se mohou změny střevního mikrobiomu projevit?
Změny střevního mikrobiomu nemají specifické příznaky, podle kterých by bylo možné dysbiózu spolehlivě poznat. U lidí s narušeným trávením se mohou současně objevovat například:
- nadýmání a plynatost,
- průjem nebo zácpa,
- bolest nebo tlak v břiše.
Tyto obtíže ale mohou mít řadu dalších příčin a samy o sobě dysbiózu nepotvrzují. Pokud přetrvávají nebo se zhoršují, je vhodné jejich příčinu řešit s lékařem.
Porod
Ochudit lidské tělo o množství potřebných bakterií se dá už při příchodu nového člověka na svět, a to při porodu císařským řezem. Příroda si sama zařídila způsob, jak se k nám dostanou užitečné bakterie. Již při průchodu novorozence porodními cestami celé jeho tělo pokryje tamějšími bakteriemi, které se samozřejmě dostanou také do úst a odtud do trávicího traktu, který nadále kolonizují. Právě tento prvotní kontakt s bakteriemi matky je důležitý pro vývoj přirozeného mikrobiomu novorozence. Podle některých studií tak může porod císařským řezem způsobit poruchy ve vývoji imunitního systému, což může vést ke vzniku některých onemocnění. Proto se doporučuje rodit císařským řezem pouze tehdy, pokud je to opravdu nevyhnutelné pro zdraví matky nebo dítěte.
Antibiotika
Dalším způsobem negativního ovlivnění mikrobiomu je časté a nadbytečné užívání antibiotik. S příchodem antibiotik jsme získali obrovskou kontrolu nad bakteriálním světem, pomohla nám vyléčit se z infekcí, na jejichž následky se před jejich objevem běžně umíralo. Pokud by přestala účinkovat, byla by to pro nás katastrofa. Problém je však to, že antibiotika si často nevybírají a zabíjejí také naše „dobré“ bakterie. Proto je důležité, aby se antibiotika užívala jen tehdy, když je to opravdu potřebné – při některých infekcích si totiž umí poradit náš imunitní systém i sám a při virových infekcích jsou antibiotika úplně zbytečná – nemají na viry totiž žádný účinek. O tom, kdy a jak užívat antibiotika by měl rozhodovat lékař a to po důsledném vyšetření.
Stravování
Svým stylem stravování neovlivňujeme jen sebe, ale i naše bakterie. Každý druh bakterií se v lidském těle živí jinou složkou potravy, proto je vyvážená a pestrá strava jedním z důležitých faktorů, jak zabránit dysbióze a následným těžkostem.
Další faktory
- Chronický stres
- Otrava chemikáliemi
- Zvýšený příjem alkoholu
- Kouření
- Genetika
Dá se střevní mikrobiom ovlivnit?
Ano. Složení střevního mikrobiomu není neměnné a reaguje například na stravu, léky, zdravotní stav i životní styl. Některé změny se mohou objevit už během několika dní, dlouhodobější podoba mikrobiomu ale závisí na celé řadě faktorů.
Po užívání antibiotik se střevní mikrobiom u mnoha lidí postupně obnovuje, rychlost a míra návratu k původnímu stavu se však mezi jednotlivci liší. Některé změny mohou přetrvávat i delší dobu.
Co můžete udělat pro podporu střevního mikrobiomu:
- Pestrost. Zařazujte různé druhy zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných obilovin, ořechů a semínek.
- Vláknina. Pro dospělé se běžně doporučuje přibližně 25 až 30 g vlákniny denně. Pokud jí aktuálně přijímáte málo, množství zvyšujte postupně.
- Fermentované potraviny a probiotika. Do jídelníčku můžete zařadit například kefír, jogurt, kysané zelí nebo kimchi.
- Pravidelný pohyb a dostatek spánku.
- Omezení nadměrné konzumace alkoholu.
- Antibiotika užívejte pouze tehdy, když jsou indikovaná lékařem.
Probiotika
Probiotika jsou definovaná jako živé mikroorganismy, které při podání v adekvátní dávce mohou mít zdraví prospěšné účinky. Najdete je ve formě potravin (například některé jogurty), léků nebo výživových doplňků. Nejčastěji se podávají perorálně – přes ústa, takto se dostanou až na místo svého působení – do střev, která mohou dočasně osídlit (známe také přípravky určené k použití přímo v ústní dutině nebo na vaginální použití). Mezi nejběžněji používané druhy probiotik patří zejména tzv. bakterie mléčného kvašení – druhy rodů Lactobacillus a Bifidobacterium, stejně tak kvasinky Saccharomyces cerevisiae, některé druhy E. coli, Bacillus spp. a jiné.
V současnosti se probiotika používají především na terapii zažívacích problémů, zejména při průjmech infekčního původu. Stále však přibývají nové studie potvrzující účinnost některých probiotických kmenů ve zlepšování symptomů onemocnění, jakými jsou například: syndrom dráždivého tračníku, zánětlivá střevní onemocnění (IBD, například Crohnova choroba a ulcerózní kolitida) případně některé infekční onemocnění. Taktéž by se mohla podílet na snižování rizika vzniku atopického ekzému, stejně tak jiných alergických onemocnění. Existují dokonce výzkumy naznačující prospěšné účinky probiotik u zdravých lidí – mohla by být například nápomocná při snižování rizika infekcí horních dýchacích cest. Je třeba si však uvědomit, že tyto účinky jsou druhově a kmenově specifické, to znamená, že ne každé probiotikum má stejný účinek.
| Probiotika | Prebiotika | |
|---|---|---|
| Co to je | Živé mikroorganismy, které při podání v odpovídajícím množství přinášejí zdravotní přínos | Látky selektivně využívané mikroorganismy hostitele, které přinášejí zdravotní přínos |
| Jak působí | Účinek závisí na konkrétním kmeni a dávce | Podporují aktivitu nebo růst vybraných mikroorganismů |
| Kde je najdete | Některé fermentované potraviny a probiotické přípravky | Například potraviny obsahující inulin, fruktooligosacharidy nebo rezistentní škrob |
| Typický zástupce | Lactobacillus, Bifidobacterium | Inulin, oligofruktóza, rezistentní škrob |
| Na co si dát pozor | Účinek je kmenově specifický, ne každé probiotikum působí stejně | Vyšší příjem některých prebiotik může zpočátku zvýšit nadýmání |
Prebiotika
Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které slouží jako výživa pro některé bakterie v našem těle – především pro bakterie mléčného kvašení. Jejich hlavní úlohou je tedy podpora růstu a aktivity bakterií.
Najdeme je v různých potravinách, zejména v zelenině, ovoci a obilninách, ale i v mateřském mléce. Informace o zdraví prospěšných účincích prebiotik zatím nejsou dostatečně prozkoumané, některé studie však naznačují jejich účinek v prevenci vzniku obezity a redukci některých symptomů zánětlivých onemocnění střev.
Dají se testy mikrobiomu ze stolice použít k diagnóze?
Komerční testy střevního mikrobiomu dokážou analyzovat zastoupení mikroorganismů ve vzorku stolice. V současnosti ale nemají dostatečně ověřenou klinickou výpovědní hodnotu pro samostatnou diagnostiku dysbiózy nebo volbu léčby. Výsledky navíc ovlivňuje použitá metoda analýzy, způsob odběru i referenční databáze.
Výzkum diagnostického využití mikrobiomu rychle pokračuje, zatím však neexistuje jeden všeobecně přijímaný test, podle kterého by bylo možné dysbiózu spolehlivě diagnostikovat. Komerční test proto při dlouhodobých trávicích obtížích nenahrazuje lékařské vyšetření.
Co si zapamatovat na závěr?
Výzkum se v posledních letech stále více zaměřuje na studium bakterií a celkově mikroorganismů v našem těle. Přicházejí stále nové informace o důležitosti tohoto našeho soužití a o rizikách, která přicházejí s jeho narušením. Měli bychom se naučit rozlišovat prospěšné bakterie od těch zlých a starat se o ně tak, jako se ony starají o nás už od nepaměti.
„Žijeme v intimním propojení s bakteriemi a nedokážeme bez nich přežít.“
Bonnie Bassler, světová odbornice na bakterie
Zdroje
- Hill C. et al.: The ISAPP consensus statement on the scope and appropriate use of the term probiotic
- Gibson G. R. et al.: The ISAPP consensus statement on the definition and scope of prebiotics
- Levy M. et al.: Dysbiosis and the immune system
- International consensus statement on microbiome testing in clinical practice
