Menopauza je přirozené životní období ženy, které přináší mnoho změn v těle. Většina žen si ji spojuje především s návaly horka, nočním pocením, změnami nálady, změnou libida nebo problémy se spánkem. Méně často se však mluví o tom, že hormonální změny mohou ovlivnit i trávení.
Možná jste si všimly, že vaše trávení už nefunguje tak jako dřív. Častější nadýmání, pocit plnosti po jídle, nepravidelná stolice nebo větší citlivost na některé potraviny mohou být během menopauzy častější. Tyto změny nemusí souviset pouze s věkem nebo stravou. Významnou roli může hrát i pokles estrogenů, který ovlivňuje různé části těla, včetně střev a střevního mikrobiomu.
Menopauza ovlivňuje více než jen hormony
Estrogen je známý především jako ženský pohlavní hormon, jeho působení je však mnohem širší. Má vliv na zdraví kostí, srdce, mozku, kůže i močových cest. Méně známou skutečností je, že estrogenové receptory se nacházejí i v trávicím traktu. Během menopauzy dochází k přirozenému poklesu hladiny estrogenů. Tato změna může ovlivnit pohyblivost střev, fungování střevní bariéry, způsob, jakým tělo zpracovává některé látky, i složení střevního mikrobiomu. Právě proto si některé ženy v období menopauzy poprvé všimnou změn v trávení nebo se zhorší již existující potíže, například syndrom dráždivého tračníku (IBS).
Proč se trávení během menopauzy může měnit?
Změny v trávení během menopauzy mohou mít různé podoby. Mnohé ženy popisují častější nadýmání, zvýšenou tvorbu plynů, zácpu, nepravidelnou stolici, pocit pomalejšího trávení nebo větší „přecitlivělost" na některé potraviny.
Ne každá žena však prožívá menopauzu stejně. Trávení ovlivňuje více faktorů – kromě hormonálních změn i strava, pohyb, stres, kvalita spánku či užívání některých léků.
Jak souvisí menopauza se střevním mikrobiomem?
Výzkumy naznačují, že mezi estrogeny a střevním mikrobiomem existuje obousměrné propojení. Některé střevní bakterie se podílejí na metabolismu estrogenů. Tato skupina mikroorganismů se označuje jako estrobolom a může ovlivňovat, jak tělo s estrogeny pracuje. Během menopauzy, kdy hladina estrogenů přirozeně klesá, může docházet i ke změnám ve složení a rozmanitosti střevních bakterií. Tyto změny mohou ovlivnit prostředí ve střevě a přispět k tomu, že trávení je v tomto období citlivější. Důležité však je, že změny střevního mikrobiomu nejsou způsobeny pouze hormonálními změnami. Svou roli hraje i životní styl – změny stravování, nižší fyzická aktivita, stres nebo změny tělesné hmotnosti.
Neexistuje proto jeden typický „menopauzální mikrobiom". Každá žena má jedinečné složení střevních bakterií a i reakce organismu na hormonální změny může být individuální.
Co může žena udělat pro zdraví svého střevního mikrobiomu?
Dobrou zprávou je, že střevní mikrobiom můžeme podporovat každý den. Základem je životní styl, který vytváří vhodné podmínky pro prospěšné bakterie.
Dopřejte bakteriím vlákninu
Vláknina je jedním z nejdůležitějších zdrojů potravy pro prospěšné střevní bakterie. Při jejím zpracování vznikají látky, které podporují zdraví střevního prostředí. Do jídelníčku pravidelně zařazujte: zeleninu a ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy a semínka.
Zařaďte fermentované potraviny
Potraviny jako kefír, jogurt, kysané zelí nebo kimchi obsahují přirozeně se vyskytující mikroorganismy a mohou být součástí pestré stravy podporující střevní zdraví.
Nezapomínejte na pohyb a spánek
Pravidelná fyzická aktivita – nejde přitom o výkon, ale hlavně o pravidelnost – prospívá nejen svalům, srdci a kostem, ale i trávení. Pohyb podporuje přirozenou činnost střev a podle výzkumů může pozitivně ovlivňovat i rozmanitost mikrobiomu.
Stejně důležitý je kvalitní spánek a zvládání stresu, protože spojení mezi mozkem a střevem funguje oběma směry.
Jakou roli mohou mít probiotika během menopauzy?
Jelikož menopauza může ovlivňovat rovnováhu střevního mikrobiomu, vědci se stále více zajímají o to, zda jeho cílená podpora může pomoci ženám v tomto období. Výzkumy začínají naznačovat, že probiotické kmeny, které se živé dostanou do střeva, mohou ovlivňovat složení střevního mikrobiomu a podporovat rovnováhu střevního prostředí. Některé studie ukazují, že mohou přispívat k lepšímu trávicímu komfortu a pomáhat při potížích, jako je nadýmání, nepravidelná stolice nebo citlivější trávení.
Menopauza je obdobím velkých změn v životě ženy. Ačkoli hormony hrají významnou roli, zdraví ženy ovlivňuje mnoho dalších faktorů včetně střevního mikrobiomu. Podpora zdravého trávení nemusí znamenat velké zásahy. Často rozhodují každodenní návyky: pestrá strava, dostatek vlákniny, pohyb, kvalitní spánek a vhodná péče o střevní prostředí. Zdravý mikrobiom sice neodstraní všechny projevy menopauzy, může však být důležitou součástí celkové péče o zdraví, komfort a kvalitu života během tohoto období.
Zdroje
Baker JM, Al-Nakkash L, Herbst-Kralovetz MM. Estrogen–gut microbiome axis: Physiological and clinical implications. Maturitas. 2017;103:45-53. doi:10.1016/j.maturitas.2017.06.025.
Peters BA, Lin J, Qi Q, Usyk M, Isasi CR, Mossavar-Rahmani Y, et al. Menopause is associated with an altered gut microbiome and estrobolome, with implications for adverse cardiometabolic risk in the Hispanic Community Health Study/Study of Latinos. mSystems. 2022;7(3):e00273-22. doi:10.1128/msystems.00273-22.
Li J, Li Y, Zhang Y, Wang Y, et al. The relationship between menopausal syndrome and gut microbes. BMC Women's Health. 2022;22:386. doi:10.1186/s12905-022-02029-w.
Cryan JF, O'Riordan KJ, Cowan CSM, Sandhu KV, Bastiaanssen TFS, Boehme M, et al. The microbiota-gut-brain axis. Physiological Reviews. 2019;99(4):1877-2013. doi:10.1152/physrev.00018.2018.
Markowiak P, Śliżewska K. Effects of probiotics, prebiotics, and synbiotics on human health. Nutrients. 2017;9(9):1021. doi:10.3390/nu9091021.
Jalanka J, Major G, Murray K, et al. The effect of a multispecies probiotic supplement on the intestinal microbiota of patients with irritable bowel syndrome. United European Gastroenterology Journal. 2019;7(10):1358-1372. doi:10.1177/2050640619879071.
Hou Q, Zhao F, Liu W, et al. Probiotic-directed modulation of the gut microbiota. Nutrients. 2022;14(7):1380. doi:10.3390/nu14071380.
