Syndrom dráždivého tračníku (IBS): příznaky, 4 typy a co na něj skutečně funguje

Syndrom dráždivého tračníku (IBS) je funkční porucha trávicího traktu, při které střeva vypadají normálně, ale nefungují správně. Projevuje se opakující se bolestí břicha, průjmem, zácpou nebo jejich kombinací. Postihuje přibližně 10 až 15 % populace, častěji ženy. IBS nelze zcela vyléčit, ale správná dieta (včetně low-FODMAP), probiotika, zvládání stresu a cílené léky dokáží příznaky účinně zmírnit.

Co je IBS

Syndrom dráždivého tračníku patří mezi nejběžnější gastrointestinální poruchy. S onemocněním bojuje přibližně 10 procent populace, ale jen třetina z toho navštíví lékaře. Týká se hlavně lidí ve věkové skupině 40 let, přičemž častější je u žen – 1,5 až 3× oproti mužům. Rozhoduje mimo jiné i míra stresu v povoláních.

Při tomto onemocnění je postižen důležitý tělesný orgán – tlusté střevo, což se projevuje nepříjemnou bolestí břicha. Tu doprovázejí průjmy nebo zácpa, ale stává se, že pacienti trpí obojím. Rodinná anamnéza může lékaře přiblížit k diagnostice onemocnění, jakož i fyzikální vyšetření, laboratorní testy, sonografie a kolonoskopie.

Příčiny vzniku onemocnění

Není jasné, co se přesně podílí na vzniku IBS. Na základě výsledků vědeckých studií se předpokládá, že hlavní roli hraje porucha osy střevo-mozek. Jedná se o vzájemné propojení centrálního nervového systému a střev. Proto je onemocnění doprovázeno psychickými příznaky a stresem.

Na vzniku IBS může mít podíl také střevní infekce, abnormality v nervovém propojení mozku a střeva a střevní dysbióza, tedy výrazná změna v bakteriálním osídlení střeva. Více o tom, co může způsobovat narušení střevní rovnováhy, se dočtete v našem samostatném článku.

Pacienta IBS neohrožuje na životě, ale fungování s ním není jednoduché. Kvalitu života však nelze porovnat s kvalitou života zdravého jedince, což platí hlavně tehdy, je-li onemocnění zanedbáváno. Přesto se dá zvládnout správnou životosprávou a léčbou.

Symptomy

Existují čtyři skupiny IBS podle převažujícího příznaku onemocnění:

• s průjmem (IBS-D),
• se zácpou (IBS-C),
• smíšený typ (IBS-M),
• neklasifikovaný typ (IBS-U).

Křeče a bolesti v podbřišku, zhoršující se po jídle, průjem a zácpa jsou hlavními klinickými příznaky, ale pacienti mohou pociťovat také nervozitu a karcinofobii. Vyskytují se také plynatost a nadýmání jako příznak IBS a hlen ve stolici. Kromě symptomů trávicího systému se objevují také bolesti hlavy, zad, svalů, chronická únava, ale i psychické problémy včetně deprese nebo úzkosti.

Jak se IBS diagnostikuje

Diagnóza IBS se opírá o takzvaná Římská kritéria IV. Pacient musí pociťovat opakující se bolest břicha alespoň 1 den v týdnu po dobu posledních 3 měsíců, přičemž bolest souvisí s defekací nebo se změnou frekvence či konzistence stolice. Lékař nejprve vyloučí jiná onemocnění (celiakie, IBD, nádory) pomocí laboratorních testů a kolonoskopie. Teprve poté stanoví diagnózu IBS.

Léčba IBS

Syndrom dráždivého tračníku (IBS), stejně jako zánětlivá onemocnění střeva (IBD), je onemocnění, které neumíme zcela vyléčit. Léčíme symptomy onemocnění a snažíme se navodit a udržet stavy remise, a to úpravou životosprávy a správnou dietou, vyhýbáním se spouštěčům onemocnění (zejména stresu) a léky – farmakoterapií. Perspektivní se však také ukazují být některé probiotické přípravky.

Strava

Jelikož IBS je onemocnění trávicího systému, klíčový je jídelníček, který zmírní příznaky. Dieta však záleží na tom, jaký symptom převažuje. Například, pokud pacient trpí zácpou, důležité je zaměřit se na přísun většího množství vlákniny, dodržovat pitný režim a hýbat se. Více o tom, jak vláknina pomáhá trávení, se můžete dočíst v našem článku.

Ti, kteří zápasí s průjmy, by zase měli omezit příjem vlákniny a vyhnout se potravinám s obsahem sorbitolu, tedy sladidla. U pacientů s nadýmáním a plynatostí je vhodné se soustředit na potraviny s obsahem ovsa a lněná semínka.

Low-FODMAP dieta

Low-FODMAP dieta je eliminační přístup, při kterém se dočasně omezí potraviny s vysokým obsahem zkvasitelných cukrů (fruktóza, laktóza, fruktany, polyoly). Probíhá ve třech fázích: eliminace, zpětné zavádění a personalizace. U mnoha pacientů prokazatelně snižuje příznaky IBS. Doporučujeme ji realizovat pod vedením nutričního terapeuta.

Je třeba se zaměřit nejen na určité potraviny, ale také na způsob, jakým jíme. Pravidelná konzumace, dodržování časových odstupů mezi jídly a vyhýbání se rychlému jídlu jsou jedněmi ze základních pravidel, kterých by se měli držet pacienti s IBS. Pomáhá také pití zvýšeného množství tekutin během dne, jako je voda a bylinné čaje, a omezení kofeinových nápojů, alkoholu a perlivých nápojů. Vyhýbat se konzumaci polotovarů s obsahem aditiv je samozřejmostí.

Podle doporučení by pacienti s IBS měli dodržovat několik základních pravidel:

• jíst pravidelně – dodržovat časové odstupy mezi jídly a nevynechávat jídla,
• jíst pomalu,
• pít hodně tekutin během celého dne, zejména čistou vodu nebo bylinné čaje,
• omezit nápoje s obsahem kofeinu, alkoholu a perlivé nápoje,
• snížit příjem potravin s vysokým obsahem vlákniny (spíše u pacientů s průjmem),
• snížit příjem nestravitelných škrobů,
• snížit denní příjem čerstvého ovoce,
• pacienti, kteří trpí zejména průjmem, by se měli vyhnout potravinám s obsahem sorbitolu, sladidla, které se přidává například do žvýkaček nebo některých nápojů. Sorbitol může totiž ve vysokých dávkách průjem zhoršit,
• pacienti trpící nadýmáním a plynatostí by měli zahrnout do jídelníčku potraviny s obsahem ovsa (např. ovesnou kaši k snídani) a lněná semínka,
• vyhýbat se konzumaci polotovarů, které obsahují různá aditiva.

Probiotika

Při syndromu dráždivého tračníku (IBS) může být narušeno složení střevní mikrobioty a trávicí procesy. V této souvislosti se probiotika ukázala jako potenciální prostředky k léčbě tohoto onemocnění. Mnohé nezávislé studie, včetně těch provedených v University College London a King’s College London, prokázaly jejich příznivý účinek na symptomy IBS.

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které stimulují imunitní odpověď a mají protizánětlivý účinek.

Dokáží navázat patogenní bakterie, zlepšit trávení a redukovat projevy IBS. Posilují imunitní systém, bariérovou funkci střev, snižují produkci plynů a zpomalují přehnané pohyby střev.

Tyto vlastnosti je předurčují k účinnému prostředku ke zmírnění příznaků jako zácpa, průjem, nadýmání, plynatost a bolest břicha.

Na českém trhu je dostupné množství probiotických přípravků. Každé probiotikum je jiné a jeho účinky se liší, stejně jako charakter onemocnění u pacientů. Je doporučeno vyzkoušet více přípravků a nalézt ten, který nejlépe pomáhá, přičemž je důležité jejich pravidelné užívání alespoň po dobu 4 týdnů.

Mezi unikátní přípravky patří také Symprove™, které je založeno na vodní bázi a obsahuje miliardy živých a aktivních bakterií. Jeho tekutá forma zajistí, že bakterie přejdou neporušené trávicím traktem přímo do střev, na rozdíl od tabletových nebo tobolkových probiotik, které se mohou rozložit v žaludku.

Více informací najdete zde: tekutá probiotika Symprove.

Důležité je si uvědomit, že každé probiotikum je jiné, a proto se liší i jeho účinky. Rovněž se liší charakter onemocnění u jednotlivých pacientů, proto může jedno probiotikum někomu pomoci a jinému téměř vůbec. Z tohoto důvodu je třeba vyzkoušet několik probiotických přípravků a najít si ten, který vám pomáhá nejlépe.

Důležité je také jejich pravidelné užívání, které by mělo trvat alespoň 4 týdny.

Farmakoterapie

V terapii IBS se uplatňuje léčba zaměřená na potlačení symptomů, které mohou být od pacienta k pacientovi různé (někdo má spíše průjem, někdo spíše zácpu). Cílem je tedy dosažení normální konzistence stolice, odstranění nepříjemných bolestí břicha spojených s narušenými pohyby ve střevě a zlepšení celkové kvality života pacienta.

I když jsou tato léčiva většinou v lékárně dostupná bez předpisu, doporučujeme se nejprve poradit s lékařem, který potvrdí diagnózu a určí léčbu. Poradit se také můžete s lékárníkem o správném dávkování a případných nežádoucích účincích těchto léků.

Léčba zácpy

Vláknina je často doporučována pacientům trpícím zácpou. Funguje tak, že ve střevech nabobtná a pozitivně ovlivňuje pohyby střev potřebné k vyprázdnění. Vlákninu můžete získat konzumací potravin s jejím vysokým obsahem (např. celozrnné potraviny, zelenina) nebo vlákninovými doplňky, jako je např. psyllium.

Nadměrná konzumace vlákniny však může způsobovat obtíže, jako je nadýmání, plynatost a bolest břicha, proto není vhodná pro každého pacienta s IBS.

Laxativa

Laxativa jsou léky proti zácpě, které podobně jako vláknina podporují formování stolice a její přesouvání ve střevech. Nejčastěji se používají tzv. osmotická laxativa, která zvyšují vylučování vody do střev, čímž změkčují stolici a umožňují její rychlejší přesun.

Pro riziko dehydratace byste při jejich užívání měli pít hodně vody. Typickým příkladem osmotických laxativ je laktulóza nebo makrogol.

Dalším typem laxativ jsou stimulační laxativa, která přímo stimulují svalovinu střev k pohybu. Tato léčiva se však podávají pouze v akutních stavech, jejich dlouhodobé užívání je doprovázeno mnoha nežádoucími účinky, jako je nevolnost, zvracení, křeče v břiše, krev ve stolici a dokonce na ně vzniká i určitá forma závislosti. Mezi běžně dostupná stimulační laxativa patří např. bisakodyl nebo čaj z listů rostliny Cassia senna.

Léčba průjmu

Takzvaná antidiaroika, tedy léčiva proti průjmu, mohou být účinná u pacientů s IBS, u kterých dominuje zejména průjem. Při IBS se nejčastěji používá loperamid, který zabraňuje kontrakci střevní svaloviny a oddaluje tak vyprazdňování. Mezi časté nežádoucí účinky tohoto léku však patří plynatost a zácpa, které jsou velmi nežádoucí právě u pacientů s IBS.

Další používaná léčiva – léčba IBS

• léky proti úzkosti – jak bylo zmíněno v předchozím článku, stres a úzkost mohou úzce souviset s IBS, proto může užívání těchto léků předcházet nepříjemným symptomům. Tyto léky je však třeba užívat krátkodobě kvůli riziku vzniku závislosti a nežádoucích účinků,
• antidepresiva – kromě toho, že účinkují na depresi, která se někdy vyskytuje u pacientů s IBS, některá antidepresiva mohou ulevovat od častých bolestí břicha,
• spasmolytika – léky zmírňující nepříjemné střevní křeče, mohou pomáhat i při plynatosti. Tyto léky jsou dostupné i bez lékařského předpisu,
• antibiotika – ničí přemnožené bakterie podílející se na symptomech onemocnění,
• léky proti plynatosti – léky s obsahem simetikonu mohou ulevit od plynatosti a s ní spojenými obtížemi,
• léky proti bolesti.

IBS vs. IBD – jaký je rozdíl

IBS (syndrom dráždivého tračníku) a IBD (zánětlivá onemocnění střev, jako Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida) se často zaměňují. IBS je funkční porucha – střeva vypadají normálně, ale nefungují správně. Nezpůsobuje zánět ani strukturální poškození. IBD je chronický zánět trávicího traktu s viditelným poškozením tkáně a rizikem komplikací. Pokud máte krev ve stolici, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti nebo noční příznaky, vyhledejte lékaře.

Více informací o tom, jak Symprove funguje, najdete na našem webu.

Často kladené otázky o IBS

Je syndrom dráždivého tračníku nebezpečný?

IBS není život ohrožující a nezvyšuje riziko rakoviny střev. Může ale výrazně snížit kvalitu života.

Jak dlouho IBS trvá?

IBS je chronické onemocnění. Příznaky přicházejí v epizodách – při správné léčbě jsou možná dlouhá období bez obtíží.

Může stres zhoršit IBS?

Ano. Osa střevo-mozek funguje obousměrně: stres zhoršuje střevní příznaky a střevní potíže zvyšují úzkost.

Co je low-FODMAP dieta?

Eliminační dieta omezující zkvasitelné cukry ve stravě. Pomáhá identifikovat konkrétní spouštěče IBS u daného pacienta.