Průjem je náhlá změna stolice na častější, řídkou či vodnatou a dokáže člověka zaskočit v tu nejméně vhodnou chvíli. Alespoň jednou v životě ho zažil téměř každý z nás. Ve většině případů jde o krátkodobý a nepříjemný problém, který rychle odezní. Někdy však průjem není jen „pokaženým žaludkem", ale signálem, že se v trávicím traktu děje něco víc.
Jeho příčiny mohou sahat od banální infekce až po chronická onemocnění střev. Pochopení mechanismů jeho vzniku a nejčastějších spouštěčů je základem správné diagnostiky a účinné léčby.
Co je průjem? Definice a základní fakta
Průjem se odborně definuje jako tři nebo více řídkých až vodnatých stolic denně, případně jako zvýšená hmotnost stolice nad normální hodnoty.
Důležité: Průjem je příznak, ne samostatné onemocnění. Vždy má svou příčinu, kterou je potřeba identifikovat.
5 hlavních příčin průjmu, které byste měli znát
1. Infekční příčiny: nejčastější spouštěč
Ve většině akutních případů je průjem výsledkem infekce žaludku a střev. Tento typ se běžně označuje jako infekční gastroenteritida a vzniká po konzumaci kontaminované vody či potravin nebo kontaktem s nemocným člověkem.
Virový průjem: norovirus a rotavirus
Norovirus a rotavirus patří mezi nejčastější virové patogeny u dospělých i dětí.
Kde se jimi můžeme nakazit:
- nedostatečná hygiena rukou po použití toalety (zejména u dětí),
- kolektivy: mateřské školy, školy, sociální zařízení, hotely, nemocnice, výletní lodě,
- společné stravování (bufety, oslavy, firemní akce),
- pokrmy připravené osobou s akutním průjmovým onemocněním.
Bakteriální průjem: salmonela, shigela a další
Salmonella, Shigella, Campylobacter jejuni a toxigenní kmeny Escherichia coli jsou častou příčinou bakteriálního průjmu.
Kde se jimi můžeme nakazit:
- nedostatečně tepelně upravené drůbeží maso,
- syrová nebo nedostatečně tepelně zpracovaná vejce,
- dlouho stojící nebo opakovaně ohřívaná rýže,
- nedopečené mleté maso (např. hamburgery),
- nepasterizované mléko a mléčné výrobky,
- kontaminovaná pitná voda nebo špatná hygiena rukou.
Parazitární průjem: giardia a kryptosporidie
Giardia lamblia či Cryptosporidium mohou způsobit přetrvávající průjem, zejména u cestovatelů či v oblastech s nedostatečnou hygienou.
Kde se jimi můžeme nakazit:
- pitím neupravené vody (studny, horské prameny),
- cestováním do oblastí s nízkým hygienickým standardem,
- koupáním v bazénech nebo přírodních vodách s nedostatečnou dezinfekcí,
- konzumací neumytého ovoce a zeleniny,
- kontaktem se zvířaty, zejména u dětí.
2. Průjem jako reakce na léky a chemické látky
Některé léky mohou způsobit průjem jako nežádoucí účinek:
- Antibiotika: narušují normální střevní mikroflóru a mohou umožnit přemnožení patogenů, včetně Clostridioides difficile, které může způsobit závažné průjmové onemocnění.
- Jiné léky: například projímadla, některá antidepresiva nebo léky na pálení žáhy mohou změnit střevní pasáž a způsobit průjem.
3. Potravinové intolerance a malabsorpční syndromy
Nejde o infekční průjem, ale o případ, kdy organismus nedokáže správně rozložit nebo vstřebat některé složky potravy:
- Laktózová intolerance: nedostatek enzymu laktázy vede k tomu, že laktóza zůstává ve střevě, působí osmoticky, přitahuje vodu a způsobuje průjem.
- Potravinové intolerance: autoimunitní reakce na lepek, která poškozuje střevní sliznici a může vést k průjmům.
4. Chronická onemocnění trávicího traktu
Pokud průjem přetrvává déle než 4 až 6 týdnů, obvykle nejde o akutní infekci, ale o chronickou příčinu, nejčastěji:
- Syndrom dráždivého tračníku (IBS): funkční porucha s bolestí, křečemi a často převážně řídkou stolicí.
- Zánětlivá onemocnění střev(Crohnova choroba, ulcerózní kolitida): autoimunitní procesy, které vedou k přetrvávajícímu zánětu.
- Exokrinní pankreatická insuficience: nedostatek trávicích enzymů vede k nedostatečnému štěpení tuků, což způsobuje „mastný" průjem.
5. Stres a psychosomatické faktory jako spouštěč průjmu
V dnešní rychlé a uspěchané době si mnohdy ani neuvědomujeme, jak moc stres ovlivňuje naše střeva. Psychický stres může ovlivnit střevní peristaltiku a vést u některých lidí k přechodnému průjmu bez zjevné organické příčiny.
Proč je důležitá správná diagnostika průjmu
Úkolem lékaře je správná diferenciální diagnostika, tedy „zaškatulkování" průjmu, protože každý má jinou příčinu a vyžaduje odlišný přístup k léčbě. Na některé případy stačí dieta a kvalitní probiotika, jiné vyžadují cílenou medikaci a u dalších je řešením zejména změna denního režimu a potřeba trochu „zpomalit".
Průjem totiž není jen banální příznak. Za jeho vznikem může stát široké spektrum faktorů, a proto je nesmírně důležité všímat si svých příznaků, sledovat trvání potíží a mluvit o tomto trápení se svým lékařem otevřeně a bez zbytečného odkladu.
Časté dotazy o průjmu (FAQ)
Jak dlouho trvá běžný průjem? Akutní infekční průjem obvykle odezní během několika dní až týdne. Pokud trvá déle než 4 až 6 týdnů, jde už o chronický průjem, který vyžaduje lékařské vyšetření.
Kdy je průjem vážný a je třeba vyhledat lékaře? Při příznacích jako krev ve stolici, vysoká horečka, silná dehydratace, silné bolesti břicha nebo průjem trvající déle než několik dní.
Může průjem způsobit stres? Ano. Psychický stres ovlivňuje střevní peristaltiku a u některých lidí může vyvolat přechodný průjem bez jiné organické příčiny.
Způsobují antibiotika průjem? Ano, antibiotika narušují přirozenou střevní mikroflóru a mohou způsobit průjem, v závažnějších případech i infekci bakterií Clostridioides difficile.
Jakou roli hrají probiotika?
Průjem může mít mnoho příčin. V některých případech stačí několik dní odpočívat, dodržovat šetřící dietu, dbát na dostatečný pitný režim a zvolit vhodná probiotika. Jejich úkolem není průjem zastavit, ale podpořit obnovu narušené rovnováhy střevního mikrobiomu a přirozené střevní bariéry.
Aby však mohla probiotika účinně působit, je důležité, aby se živé mikroorganismy dostaly až do místa svého působení ve střevě. Ne všechna probiotika jsou stejná. Jejich účinnost závisí na konkrétních bakteriálních kmenech, způsobu podání i schopnosti zachovat životaschopnost bakterií až do střeva. Proto je vhodné vybírat přípravky, jejichž účinky jsou podloženy klinickými studiemi.
Mezi klinicky zkoumané tekuté vícekmenové probiotické přípravky patří také Symprove, u kterého byly publikovány údaje hodnotící jeho vliv na střevní mikrobiom.
Průjem je nepříjemnost, která během života postihne téměř každého z nás. Ve většině případů se naštěstí jedná o krátkodobý problém, který při správném přístupu odezní. Za jeho vznikem však může stát široká škála příčin, a proto je důležité věnovat pozornost svým příznakům, sledovat délku jejich trvání a v případě potřeby se bez zbytečného odkladu obrátit na lékaře.
Zdroje
- Schiller LR. Diarrhea. Gastroenterology. 2018;154(7):1849-1864. doi:10.1053/j.gastro.2018.01.055
- DuPont HL. Acute infectious diarrhea in immunocompetent adults. N Engl J Med. 2014;370(16):1532-1540. doi:10.1056/NEJMra1301069
- Thielman NM, Guerrant RL. Acute infectious diarrhea. N Engl J Med. 2004;350(1):38-47. doi:10.1056/NEJMra020229
- Kelly CP, LaMont JT. Clostridioides difficile: more difficult than ever. N Engl J Med. 2020;382(16):1539-1548. doi:10.1056/NEJMra1910638
- Ford AC, Sperber AD, Corsetti M, Camilleri M. Irritable bowel syndrome. Lancet. 2020;396(10263):1675-1688. doi:10.1016/S0140-6736(20)31548-8
- Rubio-Tapia A, Hill ID, Kelly CP, Calderwood AH, Murray JA. ACG clinical guidelines: Diagnosis and management of celiac disease. Am J Gastroenterol. 2013;108(5):656-676. doi:10.1038/ajg.2013.79
