Silná bolest při menstruaci, kvůli které nemůžete den nebo dva normálně fungovat. Opakované gynekologické potíže, únava, problémy se zažíváním nebo bolest, která se pravidelně vrací s cyklem. Každý z těchto příznaků může mít řadu příčin. Pokud se ale opakují dlouhodobě, není dobré spokojit se s tím, že k menstruaci zkrátka patří. Právě tak začíná i příběh Marie Aňazco, která se diagnózu endometriózy dozvěděla až ve 29 letech. V té době už bylo onemocnění natolik rozsáhlé, že nakonec přišla o oba vaječníky.
V podcastu Ranní rutina od Symprove o své zkušenosti Marie mluví společně s gynekologem MUDr. Lubomírem Mikuláškem, který se věnuje mimo jiné endometrióze, adenomyóze, miniinvazivní gynekologické operativě a problémům s plodností. Jejich společný rozhovor ukazuje, proč může cesta k diagnóze trvat dlouhé roky – a proč někdy není největším problémem nedostatek moderních vyšetřovacích metod, ale to, že nikdo neposkládá jednotlivé obtíže ženy do jednoho celku.
Když bolest při menstruaci přestává být „jen menstruace“
Endometrióza je onemocnění, při kterém se tkáň podobná děložní sliznici nachází mimo dutinu děložní. Může postihovat například vaječníky a další struktury v malé pánvi, ale ložiska se mohou objevit i na vzdálenějších místech. Vedle ní MUDr. Mikulášek upozorňuje také na adenomyózu, při které se obdobná tkáň nachází ve svalovině děložní. Právě ta podle něj zůstává stále výrazně poddiagnostikovaná.
Jedním z problémů je, že projevy nemusejí na první pohled působit jako jeden celek. Marie měla bolestivou menstruaci přibližně od sedmnácti let. Postupně se přidávaly opakované výtoky, gynekologické obtíže, únava i střevní problémy. První jeden až dva dny menstruace někdy prakticky nemohla fungovat bez léků proti bolesti. Přesto dlouho netušila, že by jednotlivé potíže mohly mít společného jmenovatele.
Na pravidelné gynekologické kontroly přitom chodila. Opakující se obtíže byly řešeny jednotlivě – například jako infekce, kterou mohla chytit v bazénu nebo od partnera. Když po vysazení antikoncepce menstruace někdy několik měsíců nepřicházela a Marie vyslovila obavu, zda jednou nebude mít problémy s otěhotněním, dozvěděla se, že je vše v pořádku.
Proč se endometrióza odhalí až po letech? Někdy chybí hlavně čas
Diagnostika endometriózy může být složitá a žádný jednotlivý příznak automaticky neznamená, že ji žena má. Podle MUDr. Mikuláška je ale jedním z nejdůležitějších diagnostických nástrojů něco zdánlivě velmi jednoduchého: dobře vedený rozhovor s pacientkou.
„Osmdesát procent diagnostického úspěchu je to, že pacientku cíleně posloucháte,“ říká v podcastu. Lékař podle něj potřebuje dostatek času, aby se aktivně ptal, hledal souvislosti a teprve následně využil pomocné vyšetřovací metody. Velkou roli dnes hraje kvalitní ultrazvuk, v některých případech mohou následovat další vyšetření, například magnetická rezonance. Problém je, že čas v běžné ambulanci často chybí. Do výsledku se může promítnout také zkušenost lékaře, jeho specializace nebo dostupné přístrojové vybavení. MUDr. Mikulášek zároveň upozorňuje, že není možné zpětně automaticky označit každý pozdě diagnostikovaný případ za chybu konkrétního lékaře. Medicína není černobílá a některé formy onemocnění mohou být skutečně obtížně zachytitelné.
Přesto považuje dlouhé diagnostické okno za zásadní problém. Čím dříve se totiž podaří onemocnění zachytit, tím dříve lze zvolit postup odpovídající konkrétní ženě, jejím obtížím, věku i plánům do budoucna. Cílem přitom nemusí být okamžitá operace. Včasná diagnóza může umožnit konzervativnější přístup, stabilizaci onemocnění a plánování další péče včetně budoucího těhotenství.
Sedmnáct let bolesti, než přišla diagnóza
U Marie se situace postupně zhoršovala. K bolestivé menstruaci a střevním problémům se přidávaly další epizody, které tehdy nikdo s endometriózou nespojoval. Během života ve Španělsku například zažila během menstruace prudkou bolest na pravé straně hrudníku, která vystřelovala až do ramene a zhoršovala se při nádechu. Zlom přišel po návratu do České republiky. Marie začala krvácet po pohlavním styku a později se objevily výrazné bolesti břicha. Na gynekologii byly zjištěny cysty na vaječnících. Když nemizely a obtíže pokračovaly, následovalo další vyšetření. Teprve tehdy se dozvěděla, že má rozsáhlou endometriózu a srůsty zasahující oblast střev. Bylo jí 29 let. Marie skončila v nemocnici a následovala série zákroků, po kterých nakonec přišla o oba vaječníky.
Neměla byste mít pocit, že lékaře obtěžujete
Co tedy dělat, pokud má žena dlouhodobé potíže, ale má pocit, že se nikam neposouvá? Podle MUDr. Mikuláška nejde o to „dupnout si“ nebo přicházet do ordinace připravená na konflikt. Vztah lékaře a pacientky by podle něj měl být partnerský.
Žena by měla mít prostor popsat své obtíže, ptát se a říct, čeho se obává. Neměla by mít pocit, že zdržuje, obtěžuje nebo že se musí za některé otázky stydět. Lékař na druhé straně nemusí mít okamžitou odpověď ani zaručit, že problém vyřeší. Měl by ale projevit zájem hledat příčinu a vysvětlit další postup. Marie zpětně říká, že právě tento pocit jí při předchozích návštěvách chyběl. Vyšetření podle ní často trvala deset nebo patnáct minut a končila další kontrolou za půl roku či rok. Až mnohem později se setkala s přístupem, při kterém měl lékař prostor projít celý její příběh a hledat souvislosti.
Endometrióza nemusí znamenat konec plánů na mateřství
Jednou z největších obav spojených s endometriózou bývá plodnost. Ani tady ale podle MUDr. Mikuláška neexistuje jedno univerzální řešení. Záleží na rozsahu onemocnění, věku ženy, jejích obtížích a především na tom, zda a kdy plánuje těhotenství.
Právě proto by měla být léčba individualizovaná. U některých žen může být vhodná konzervativní léčba a sledování, jindy je potřeba operační řešení. Pokud žena děti plánuje až v budoucnu a onemocnění by mohlo její plodnost ohrozit, může být v některých případech na místě také včasná konzultace možností zachování fertility, například odběru a zamražení vajíček. U závažnějších případů může být součástí cesty k těhotenství asistovaná reprodukce.
Pro Marii už tato možnost přišla pozdě. Po první operaci se ještě pokoušela řešit zamražení vlastních vajíček, před dalším zákrokem ale existovalo podezření na nádorové onemocnění a hormonální stimulace proto nebyla v danou chvíli vhodná. Po druhé operaci už vlastní vajíčka neměla. Později začala zjišťovat možnosti IVF s darovaným vajíčkem. S partnerem se nakonec rozhodli touto cestou vydat. První embryotransfer byl úspěšný a Marie otěhotněla. Přestože jí bylo řečeno, že těhotenství může být komplikované, porodila zdravého syna. Později se stala maminkou podruhé.
Endometrióza neovlivňuje jen reprodukční orgány
Může zasahovat do práce, partnerských vztahů, sexuality, trávení, psychiky i plánování budoucnosti. U Marie byly jedním z projevů také dlouhodobé střevní obtíže a později se ukázalo, že měla srůsty v oblasti střev. Neznamená to samozřejmě, že běžné nadýmání, průjem nebo bolest břicha automaticky ukazují na endometriózu. Pokud se ale zažívací potíže opakují spolu s výrazně bolestivou menstruací nebo se pravidelně zhoršují v určité fázi cyklu, je užitečné tuto souvislost při návštěvě lékaře zmínit.
Právě schopnost sledovat vlastní tělo v širším kontextu může být důležitá. Nejde o samodiagnostiku ani hledání jedné nemoci za každým příznakem. Jde o to nepřehlížet vzorec, který se opakuje, a umět ho co nejpřesněji popsat odborníkovi. Stejně důležité je vnímat psychickou stránku onemocnění. Chronická bolest, nejistota, opakovaná vyšetření nebo strach o plodnost mohou představovat velkou zátěž. Marie proto ve svém příběhu zmiňuje nejen gynekologickou péči, ale také fyzioterapii, nutriční poradenství a psychoterapii.
Z bolesti vznikla kniha, která má dalším ženám zkrátit cestu k odpovědím
O svém příběhu Marie dlouho otevřeně nemluvila. Myšlenka sepsat ho se objevila už během období kolem prvního těhotenství, samotná kniha ale vznikala postupně několik let. Některé části pro ni byly natolik osobní, že si od psaní potřebovala dát na několik týdnů nebo měsíců pauzu.
Výsledkem je kniha Mezi bolestí a nadějí, která kombinuje osobní příběh s informacemi, jež mohou ženám pomoci lépe rozpoznat, že jejich obtíže nemusí být „normální“. Na odborné stránce knihy spolupracuje také MUDr. Lubomír Mikulášek.
Smyslem není vystrašit každou ženu, která zažívá bolestivější menstruaci. Naopak. Mariin příběh má připomenout, že žena nemusí své potíže zlehčovat jen proto, že je zažívá dlouho nebo že podobné bolesti mají i jiné ženy.
Celý rozhovor, ve kterém si povídáme s Marií a doktorem Mikuláškem najdete na našem YouTube kanále nebo Spotify.
