SIBO (z anglického small intestinal bacterial overgrowth) je syndrom bakteriálního přerůstání tenkého střeva. Vzniká, když se v tenkém střevě přemnoží bakterie, které tam za normálních okolností nepatří nebo jsou tam jen v malém množství.
Typicky se projevuje nadýmáním, které se během dne zhoršuje, bolestí břicha, průjmem nebo zácpou a někdy i hubnutím. Potvrzuje se dechovým testem, který měří vodík a metan ve vydechovaném vzduchu. Léčba patří do rukou lékaře a obvykle kombinuje antibiotika, úpravu stravy a řešení příčiny, kvůli které přerůstání vzniklo.
Čím se liší tenké a tlusté střevo?
Naše střeva jsou přirozeně osídlena hojným množstvím bakterií, v tlustém střevu je však těchto bakterií podstatně více než v tenkém střevu.
V tlustém střevu se může nacházet až stotisíc krát více bakterií než v tenkém střevu, kromě počtu se však liší i druhovým obsazením. Můžeme tedy rozlišovat bakterie charakteristické pro tenké střevo a bakterie charakteristické pro tlusté střevo.
Potrava v našem trávicím traktu prochází nejprve tenkým střevem, které disponuje různými trávicími šťávami, štěpícími potravu na její elementární složky, které se následně vstřebávají a krví putují tam, kde jsou potřeba.
Do tlustého střeva se dostávají zbytky potravy, které tenké střevo nebylo schopno strávit, proto sem přicházejí na pomoc bakterie, které rozloží i to, co naše tělo samo neumí rozložit. Část potravy zpracované bakteriemi se zde vstřebá pro nás a část si nechávají bakterie za odměnu.
Jde tedy o velmi harmonický vztah, prospěšný pro obě strany.
Co se stane, když se bakterie tlustého střeva dostanou do tenkého střeva?
Při syndromu bakteriálního přerůstání tenkého střeva dochází k přemnožení bakterií tenkého střeva anebo k přerůstání bakterií, typických pro tlusté střevo, do tenkého střeva.
Naruší se tak harmonický vztah a bakterie mohou začít pojídat i naše základní složky potravy. Zabrání tak přirozenému trávení a vstřebávání živin v tenkém střevě a nastávají problémy.
Jak se SIBO projevuje?
Bakterie produkují při trávení potravy plyny, které při nadměrném množství mohou způsobovat nafukování a s ním spojenou bolest břicha. Množství plynu v tenkém střevě může způsobit i jeho nadměrné unikání, tedy plynatost. Jeden z produkovaných plynů, konkrétně metan, se pravděpodobně podílí na vzniku zácpy.
Bakterie mohou některé složky potravy přeměnit na sloučeniny dráždící sliznici střev, která na to reaguje zvýšením vylučování vody, což může vést k průjmu.
Pokud se bakterie nacházejí v tenkém střevě ve velkém množství, mohou s námi začít soupeřit o potravu. Dochází tak k malnutrici, tedy k nedostatečnému příjmu výživy ve formě bílkovin, tuků anebo vitamínu a s ní spojenými závažnými problémy, jako je anémie anebo ztráta hmotnosti.
Mezi další příznaky může patřit nevolnost, únava a celková slabost.
Kdy vzniká SIBO?
Vznik SIBO je často spojován s poškozenou pohyblivostí tenkého střeva. Tenké střevo posouvá v pravidelných intervalech svůj obsah a s ním také bakterie dále do tlustého střeva. Tento proces je narušen, pokud svalovina tenkého střeva nefunguje správně, což mohou zapříčinit různé nemoci.
Příkladem je cukrovka, při níž mohou být poškozeny nervy ovlivňující pohyblivost střev, anebo neurologické nemoci, např. Parkinsonova nemoc, pro niž je charakteristické celkové snížení pohyblivosti. Posunu obsahu střev mohou rovněž překážet různé střevní abnormality, jako jsou například divertikly, výdutě stěny střeva, v nichž se mohou bakterie zachytávat.
Problémy mohou též nastat při poškození tenkého střeva, např. při Crohnově chorobě anebo po operacích.
Mezi další onemocnění spojené se SIBO patří:
- syndrom dráždivého tračníku (IBS)
- celiakie
- hypochlorhydrie, snížená tvorba žaludeční kyseliny,
- rozacea, sklerodermie, cirhóza jater,
- nealkoholová steatohepatitida,
- alkoholismus.
Diagnóza
Protože příznaky SIBO jsou velmi nespecifické a podobají se jiným onemocněním trávicího traktu, bývá tato nemoc často nediagnostikována. Signálem pro diagnostiku SIBO mohou být někdy až následně vytvořené komplikace, např. malnutrice.
SIBO se diagnostikuje především takzvaným vodíkovým dechovým testem. Jde o neinvazivní, bezbolestné vyšetření, kterým se měří množství plynů produkovaných bakteriemi v tenkém střevě.
Vyšetření probíhá tak, že pacient vypije nalačno roztok cukru, laktulózy (anebo xylózy), který slouží jako potrava pro bakterie. Dechový test následně změří množství plynu, které vyprodukovaly bakterie. Takže čím více je plynu, tím více bakterií je přítomno v tenkém střevu.
Vodíkové a metanové SIBO: jaký je rozdíl
Dechový test měří dva plyny a podle toho, který převažuje, se odlišují dva různé obrazy onemocnění. Vodíkové SIBO produkují bakterie a bývá spojené spíš s průjmem.
Za nadprodukcí metanu ale nestojí bakterie, nýbrž archea, především Methanobrevibacter smithii. Proto se pro tento stav dnes používá samostatné označení IMO (intestinal methanogen overgrowth) a projevuje se typicky zácpou. Rozlišení má praktický dopad, protože se u obou typů liší doporučená léčba.
| Vodíkové SIBO | Metanové (IMO) | |
|---|---|---|
| Původce | Bakterie tenkého střeva | Archea, hlavně Methanobrevibacter smithii |
| Typický příznak | Průjem, řídká stolice | Zácpa, tvrdá stolice |
| Nadýmání | Ano | Ano, často výraznější |
| Co ukáže dechový test | Vzestup vodíku | Vzestup metanu |
| Poznámka | Nejčastější forma | Léčba se liší, vede ji vždy lékař |
Léčba SIBO
Existuje léčba onemocnění SIBO? Syndrom bakteriálního přerůstání tenkého střeva je léčitelné onemocnění, ale někdy se po vyléčení může znovu vrátit. Pokud je SIBO způsobeno jiným onemocněním, je třeba nejprve vyléčit toto onemocnění, jinak může být léčba neefektivní.
SIBO se léčí primárně antibiotiky, buď krátkodobě anebo v delších cyklech, pokud se onemocnění vrací. Antibiotika slouží k účinnému potlačení baktérií, dokáží je udržet pod kontrolou.
Užívání antibiotik však může výrazně narušit složení střevní mikrobioty, což se může projevit příznaky, které se podobají onemocnění SIBO. V takovém případě je vhodné užívat probiotika.
A co kdyby se probiotika užívala místo antibiotik už od začátku léčby? Některé studie ukázaly, že probiotika jsou v léčbě SIBO o něco účinnější než antibiotika.
Schopnost posilovat střevní stěnu, jakož i protizánětlivé, imunomodulační a antimikrobní účinky některých probiotik, mohou mít na léčbu SIBO pozitivní účinek. Ve studii, kde byla pacientům podávána kombinace přípravku s obsahem Lactobacillus plantarum a Lactobacillus rhamnosus, dokázaly tyto bakterie potlačit příznaky SIBO.
Doporučuje se užívat probiotika spíše v méně komplikovaných případech SIBO nebo pokud je SIBO spojeno se syndromem dráždivého tračníku, při němž mohou být rovněž užitečné. Pro dostatečný účinek je potřeba je užívat alespoň několik týdnů.
„U SIBO se často řeší jen samotné přerůstání, ale bez odstranění příčiny se stav typicky vrací. Proto po zvládnutí akutní fáze věnujeme pozornost motilitě střeva a režimu jídla. Probiotika nejsou náhradou antibiotické léčby, ale mají své místo v období po ní, kdy se mikrobiota obnovuje.“
— PharmDr. Boris Dudík, PhD., Farmaceutická fakulta UK Bratislava
Proč se SIBO vrací a jak tomu předcházet
Recidiva po léčbě není výjimka. Nejčastějším důvodem je to, že se neodstranila příčina, kvůli které přerůstání vzniklo – typicky porucha pohyblivosti tenkého střeva, anatomická odchylka, dlouhodobě snížená tvorba žaludeční kyseliny nebo stav po operaci.
Lékař proto po zvládnutí akutní fáze často řeší i prevenci: podporu střevní motility, dostatečné rozestupy mezi jídly, případně léky urychlující posun obsahu střevem. Právě rozestupy mezi jídly jsou opatření, které máte plně ve svých rukou – migrující motorický komplex, tedy „úklidová vlna“ tenkého střeva, se spouští až několik hodin po jídle a časté svačiny ho opakovaně přerušují.
Dieta při SIBO
Bakterie v tlustém střevě se podílejí na rozkladu potravy, kterou naše tělo neumí samo zpracovat. Především jde o takzvané FODMAP – fermentovatelné sacharidy, které jsou slabě absorbovatelné v tenkém střevě.
V případě SIBO začnou přemnožené bakterie rozkládat tyto sacharidy brzy, tedy už v tenkém střevě, s čímž jsou spojeny nepříjemné příznaky tohoto onemocnění, např. průjem, nafukování nebo bolest břicha. Odstranění těchto sacharidů v potravě anebo snížení jejich příjmu tedy může zmírnit některé příznaky SIBO.
Názvy skupin sacharidů, kterým se vyhnout, skrývá zkratka FODMAP:
- F – fermentovatelné; to znamená kvasitelné – enzymaticky rozložitelné mikroorganismy, jakými jsou bakterie anebo kvasinky
- O – oligosacharidy; např. fruktany nacházející se v obilovinách anebo galaktany přítomné ve luštěninách
- D – disacharidy; např. laktóza nacházející se v mléku a v mléčných výrobcích
- M – monosacharidy; např. fruktóza nacházející se v ovoci, zelenině a v medu
- A – spojka 🙂
- P – polyoly; např. sorbitol, manitol, xylitol používaná jako sladidla
| Skupina FODMAP | Omezit | Vhodná alternativa |
|---|---|---|
| Oligosacharidy | Pšenice, žito, ječmen, cibule, česnek, luštěniny | Rýže, oves, quinoa, pohanka, česnekový olej |
| Disacharidy (laktóza) | Mléko, měkké sýry, jogurt | Bezlaktózové mléko, tvrdé zrající sýry |
| Monosacharidy (fruktóza) | Jablka, hrušky, med, mango | Jahody, borůvky, pomeranče, hroznové víno |
| Polyoly | Třešně, švestky, květák, žvýkačky bez cukru | Mrkev, cuketa, okurka, špenát |
SIBO a IBS: proč se pletou
Příznaky SIBO a syndromu dráždivého tračníku se výrazně překrývají a část lidí s diagnózou IBS má současně pozitivní dechový test. Rozdíl je v tom, kde je problém: u SIBO jde o přemnožení bakterií v tenkém střevě, které lze změřit, zatímco IBS je funkční porucha diagnostikovaná podle klinických kritérií a vyloučením jiných příčin.
V praxi se obojí často řeší podobnými nástroji – úpravou stravy, prací se stresem a někdy probiotiky. Léčba antibiotiky má smysl jen tam, kde je přerůstání skutečně potvrzené.
Zdroje
- ACG – doporučení pro SIBO
- AGA – SIBO Expert Review
- Konsenzus k dechovým testům
- Studie recidivy SIBO
- Monash – SIBO a low FODMAP
SIBO a IBS: proč se pletou
Příznaky SIBO a syndromu dráždivého tračníku se výrazně překrývají a část lidí s diagnózou IBS má současně pozitivní dechový test. Rozdíl je v tom, kde je problém: u SIBO jde o přemnožení bakterií v tenkém střevě, které lze změřit, zatímco IBS je funkční porucha diagnostikovaná podle klinických kritérií a vyloučením jiných příčin.
V praxi se obojí často řeší podobnými nástroji – úpravou stravy, prací se stresem a někdy probiotiky. Léčba antibiotiky má smysl jen tam, kde je přerůstání skutečně potvrzené.
Zdroje
- ACG – doporučení pro SIBO
- AGA – SIBO Expert Review
- Konsenzus k dechovým testům
- Studie recidivy SIBO
- Monash – SIBO a low FODMAP
