Láska prochází střevy: Jak může trávení ovlivnit pocity náklonnosti

Přísloví „Láska prochází žaludkem“ zná většina z nás. Naše babičky v minulosti lákaly nápadníky na výbornou kuchyni a chutné pokrmy. Od té doby se poměry ve společnosti změnily, ale i romantické trendy či odborné studie ukazují, že na této frázi je stále něco pravdy. Naše trávení totiž produkuje mnohé hormony, které mimo jiné souvisí také s příjemnými pocity souvisejícími s láskou a komunikují s mozkem prostřednictvím komplexní nervové soustavy. Pokud vám tedy někdo dobře navaří, vaše trávení může dát signál, že se cítíte šťastní.

Střeva ovlivňují i naše chování

Láska je směs biochemických procesů, které probíhají v nervovém systému. Příjemný pocit vzájemné náklonnosti, přitažlivosti a sympatií vyvolávají pudy, pachy, hormony a vyplavené neurotransmitery, které začnou ovlivňovat naše chování.

Střeva obsahují obrovské množství neuronů a komunikují s mozkem prostřednictvím oboustranných drah, což představuje základ pro přenos signálů z mozku do střeva a naopak. Tento proces je náročný, s mnoha kruhovými cykly, odbočkami a zpětnými vazbami, ale výzkumníci dospěli k závěru, že střevní mikroflóra hraje důležitou roli v kognitivních funkcích a základních vzorcích chování. Mnozí autoři dnes zkoumají souvislosti v této ose střevní mikroflóra – mozek.

Můžeme si představit, že v našem těle máme dva mozky. Jeden uložen v lebce a ten druhý v našich střevech.

Pár držiaci sa pri západe slnka — *Zdroj: Canva.com*

Zamilovaný člověk – různé bakterie

Známý psychiatr Jie-Yu Chuang publikoval článek, ve kterém popisuje souvislost romantického vztahu, který přináší radost se zvýšením diverzity střevní mikroflóry a zdravotními benefity. Naopak snížená diverzita mikroflóry souvisí s obezitou, kardiovaskulárními onemocněními či cukrovkou 2. typu.

Vzájemný vztah mezi střevním mikrobiálním metabolismem a duševním zdravím je jedním z nejzajímavějších, ale na druhou stranu i jedním z nejkontroverznějších témat ve výzkumu mikrobiomu.

Láska se pojí s hřejivými pocity, klidem, vnitřním štěstím, naplněním a mnoha jinými příjemnými projevy. Na druhou stranu nedostatek či ztráta lásky se pojí s pocity smutku, nenaplnění, úzkostí, trápení a mnohdy se stavy připomínajícími depresi.

Mnohé z těchto stavů jsou spojovány se změnami množství sloučenin v našem těle, jako jsou oxytocin, estrogen, testosteron, dopamin, noradrenalin, serotonin a podobně.

Trávení může ovlivnit, jestli se vám někdo líbí

Mnoho studií bylo zaměřeno právě na studium účinku probiotik na depresivní náladu, a i když stále existuje množství neprobádaného, co si zaslouží zkoumat, k dnešnímu dni několik metaanalýz podporuje používání probiotik ke zlepšení nálady.

Z výzkumů víme, že střevní bakterie hrají důležitou roli při trávení potravy, imunitní aktivaci a regulaci gastro-endokrinních signálních drah. Také komunikují s centrálním nervovým systémem prostřednictvím produkce specifických metabolických sloučenin jako jsou glutamát, kyselina y-aminomáslová, dopamin, norepinefrin, serotonin, histamin atd.

Vlákna bloudivého nervu přenášejí signály ze střevní mikroflóry do mozku. V reakci na tyto podněty mozek posílá signály zpět do střevních buněk přes opačná vlákna bloudivého nervu a v těle probíhají další procesy. Střevní bakterie mají jedinečnou schopnost měnit syntézu a degradaci neurotransmiterů.

Ze studií například výzkumnice Helen Fisher víme, že právě na přitažlivosti se podílí ve velké míře dopamin, norepinefrin a serotonin.

Dopamin se uvolňuje při příjemných aktivitách, ať už je to sport, úspěch či dobrá večeře, což může potvrzovat pozměněné pořekadlo „Láska prochází střevy“. Zároveň je zodpovědný za to, že tento příjemný pocit chceme zažít znovu a nutí nás tyto příjemné aktivity vyhledávat.

Zdravé trávení = lepší nálada. Vyzkoušejte Symprove

Objednám si živá probiotika

Dálnice mozek – střeva

Další studie – Vlámská střevní flóra studovala, jak vlastnosti mikrobiomu korelují s kvalitou života člověka s depresí. Studie ukázala, že střevní bakterie Faecalibacterium a Coprococcus produkující butyrát byly konzistentně spojeny s vyšší kvalitou života. Dále se analýzou modulů střeva a mozku fekálních metagenomů identifikoval potenciál mikrobiální syntézy dopaminového metabolitu kyseliny 3,4-dihydroxyfenyloctové jako pozitivně korelujícího s duševní kvalitou života a poukázal na potenciální úlohu mikrobiální produkce kyseliny y-aminomáskové při depresi.

Tyto výsledky poskytují důkazy o propojení mikrobiomu s duševním zdravím a také poukazují na mnohé otazníky, které stojí za další bádání.

Tak jako tyto a mnohé další studie, probíhající výzkumy nebo výsledky, které budou přibývat v budoucnosti, můžeme říct, že už naše babičky měly částečně pravdu, když říkaly, že láska prochází žaludkem. Dráhy mezi mozkem a trávením probíhají celým trávicím systémem, náš druhý mozek zodpovědný i za pocity spojené s láskou sídlí ve střevech. Zdravá mysl a zdravé tělo jdou přece ruku v ruce ke spokojenosti člověka, čímž se zvyšuje i potenciál k nalezení či vzkvétání lásky.

Zdroje:

Nela Macková

+ posts

Studuje všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Komenského. Věnuje se dobrovolnické činnosti, psala články pro výukový program Axon-med ve spolupráci se studenty lékařských fakult i ze zahraničí a pracuje v oblasti zdravotnictví a sportu. Absolvovala lékařskou praxi na různých pracovištích a část stáží a studia v zahraničí. Několik let byla také pacientkou imunologické a gastroenterologické ambulance, proto se snaží podávat odborné informace lidem co nejjednodušeji, aby je každý pochopil, a také ukázat, že i tabuizovaná témata jsou součástí každodenního života.